Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial na oslavu

editorial / Helena Bendová komentáře (48)

Editorial na oslavu

Oslavit 50. číslo Cinepuru jsme se rozhodli – jak vidíte, pokud ovšem právě nečtete netovou verzi tohoto editorialu - barevnou obálkou a změnou grafiky, které vás snad potěší podobně jako nás. Při oslavách se většinou vzpomíná na to dobré, a i já bych samozřejmě mohla vzpomenout leccos, co se podařilo: během posledních více než třiceti čísel Cinepuru, kterých jsem byla svědkem „zevnitř“ redakce, se stabilizovaly rubriky časopisu a dvouměsíční periodicita; mezi našimi pisateli se víceméně každé číslo objevují noví slibní autoři; na našich webových stránkách doplněných cinepurním blogem se občas strhnou vášnivé, ale přitom i docela chytré diskuze; ještě stále nacházíme mnoho témat, filmů a tvůrců, o nichž má smysl psát; ještě stále si v Cinepuru tiskneme to, co chceme, bez ohledu na to, jestli tím někoho náhodou neurazíme nebo zda je to pro časopis ekonomicky výhodné.

Když už mě to výročí strhlo k takové (sebe)chvále, nedá se nic dělat, ale budu to muset vyvážit připomenutím také toho, co prozatím na Cinepuru dokonalé není. Tak třeba naše dlouholetá ambice dělat „dospělý“ časopis (a odpoutat se tak od dávné image studentského časopisu) není, zdá se mi, zcela naplněna – některé naše texty jsou ještě stále příliš „mladé“, snadno provokativní, odhalující „školní“ ambice avých pisatelů, jejich ne úplně dostatečnou stylistickou i vědomostní vyzrálost. Vyzrálostí přitom nemyslím texty nadité odbornými výrazy a zašmodrchanými interpretačními konstrukcemi, což je další občasný cinepurní nešvar. Výše zmiňovaná svoboda, kterou coby redakce disponujeme, má svůj líc v neustálých finančních problémech, nemožnosti časopis pořádně propagovat a připravovat ve skutečně profesionálních podmínkách, a ve výsledku se tak spolupodílí na tom, že je Cinepur nechtěně „exkluzivním“, tj. nesnadno dostupným a nepříliš známým periodikem.

Jinak řečeno: během příštích padesáti čísel nás čeká ještě dost práce, abychom Cinepur dovedli do stavu, s nímž bychom byli opravdu spokojení. Možná to nejlepší na Cinepuru z mého pohledu ovšem je, že se stále, i když třeba pomalu, proměňuje – průběžně si problematizujeme dosavadní přístupy k psaní a na druhou stranu nalézáme nové okruhy toho, co bychom chtěli skrze psaní prozkoumávat. V poslední době si díky tomu kupříkladu nejsme už úplně jistí, zda jsme ještě vůbec „časopis pro moderní cinefily“ (a to přes veškerou sebezpochybňující ironii, která s tímto podtitulem byla od počátku spjatá), zda jsme se mezitím neproměnili v něco jiného. Odpověď snad přinesou další čísla.

Přečteno 14359x

Článek vyšel v časopise Cinepur #50, únor 2007.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.7 /14

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Frank  (23.5.2007 17:45)

Všichni Ti věříme. Ty to dokážeš!!!

Kamil Fila  (23.5.2007 17:25)

Proboha, ten cas leti, nedele v tahu. Mezitim napsany jeden clanek a rozbehnuta velka diskuse uplne jinde. No, tak co tuhle nedeli? Donut se, Kamile, do toho...:)

Kamil Fila  (17.5.2007 19:04)

Vsak ty obrazky jsou moc pekne. Nikdo je palit nebude...

Oto Horák  (17.5.2007 15:09)

Chudáci impresionisté! Kdyby tušili, že i po tolika desetiletích bude tenhle původně výsměšný název znamenat negativní konotace, třeba by malovali jinak. Což by bylo zase škoda, obrazy Moneta, Pissarra, Degase a spol. by (mi) hodně chyběly.

(Ale to jen na okraj...)

Kamil Fila  (17.5.2007 13:19)

Představa, že v budoucnosti všichni publicisté budou "vycvičeni" právě těmito k filmům "citlivými" přístupy, mě příšerně děsí

- Tady se jeste ani nezacalo :). Prozatim je dominance moralistu a impresionistu tak 90-95%. Silne impresionisticke texty pise treba Ales Stuchly v A2. Prvky tohoto psani se navic objevuji u 90 % ceskych filmovych kritiku. Mne nevyjimaje.:)
Porad plati, ze dobra kritika znamena hlavne "dobre napsana", tzn. s jistou literarni zrucnosti. To, jake metody a vychodiska pritom pouzivate, se samosebou muze lisit. Muj nazor je, ze vetsina kritiku zadnou poradnou metodu nema a vychodiska, ktera pouzivaji, jsou hrozne reduktivni. Viz predpoklad s pasivitou masoveho publika.

alf  (16.5.2007 22:57)

Kamil Fila: Jo, tu analogii chápu.

Osobně bych byl rád, aby tu v budoucnosti vedle sebe dokázaly koexistovat různé typy pohledů na filmy, ne jen neoformalisté, naratologové, ale i ti "literární lidé" typu Peňáse a Cieslara. (Nedávno mě napadlo, jak mi tento typ "čistého" kritika impresionisty jako byl Cieslar u nás chybí, a mrzí mě, že se o to nikdo ani nesnaží nebo nemá k tomu odvahu.) Představa, že v budoucnosti všichni publicisté budou "vycvičeni" právě těmito k filmům "citlivými" přístupy, mě příšerně děsí, ačkoliv uznávám jejich nepopiratelný význam. A tady jsem s tebou za, aby si tito "literární lidé" uvědomili svou omezenost a zároveň svou moc, kterou ovlivňují, a něco se sebou udělali. O tom žádná.

Nicméně, já umění nevnímám jako přírodní vědy, kde věda má svou jasnou úlohu, kde je možné říct, že určité vědecké přistupy jsou zastaralé. V psaní o umění by mělo existovat i psaní, kde by měla být zastoupena i ta "poetická funkce". I když je to vlastně jen subjektivní dojmologie, má svou cenu. I když je nutně omzena na určité typy filmů, které k takové subjektivní dojmologii svádějí. (Ono se dá vlastně říct, že se zmizením téhle impresionistické kritiky, zmizí i podobné typy filmů, což opravdu nechci, protože zážitek z "osudovosti a tragičnosti", jež takové filmy provází, by zmizet neměl; I když jsem v tom asi naivní a evoluce zapracuje v myšlení lidí sama.)

Chápu, že je to na delší debatu, možná by bylo fajn, kdybyste to rozvedl v blogu, uvedl ty různé příklady, aby se furt nekroužilo okolo a šlo přímo na věc.

Kamil Fila  (16.5.2007 20:07)

Diky za podnety.

V zasade tvrdim, ze tvari v tvar vetsine soucasne filmove produkce je "literarni mysleni" velmi neucinne, casto se uplne miji se smyslem tech filmu. Je to opravdu na delsi povidani a mozna i par prikladu. Nemyslim si, ze "literarni mysleni" je odsouzeno k zaniku, jenom se dobrovolne uzavira do stale tesnejsiho ghetta. Problem je, pokud si jeho nositele/uzivatele narokuji pravo na to diagnostikovat soucasnou kulturu z pozice autorit. Coz ve chvili, kdy v mnoha redakcich sedi lide takto "postizeni" a omezeni bohuzel vytvari velmi nezdravou situaci.
V ceske kulturni publicistice je dominantni obsahovy (literarni) pristup k filmu, autorsky a moralisticky pristup k hodnoceni, a elitarske a apokalypticke pojimani masove kultury. Absentuje schopnost formalne analyzovat filmy, umet videt medialni specifika a mit aspon jakesi podklady pro to, jak skutecne funguje divacka recepce ruznych del.
Co je zajimave, naratologie, neoformalismus, culture studies, teorie intermediality ad. teorie a nastroje jsou schopny popsat VSECHNY typy filmu a vubec veskerou medialni produkci a u kazde videt to dulezite. Co je zvlast hrozne na onom apokalyptickem, moralistickem a literarnim tonu mnoha zdejsich kritiku, je prave slepota ke specificnosti ruznych del. Nepleduju tedy za jakousi abstraktni, sedivou,nudnou teorii, ale za mnohem citlivejsi pristup ke kazdemu dilu.
Cili: Platon neni zastaraly, ale nemuzete ho aplikovat, pokud budet mluvit treba o soucasne prirodni vede. Snad ta analogie dava smysl...

Pokud me ted nekdo obvinuje z toho, ze ZDE pisu prilis zkratkovite, muzu to castecne prijmout, ale zajimalo by me, jestli tito rozzlobeni lide taky ctou texty, ktere uz pokladam za hotove a obsazne. Moje zkusenost je bohuzel takova, ze na jakykoli delsi text mi neprichazeji zadne kriticke reakce. Tutez zkusenost maji i moji kolegove.
Kdybych nepsal na internet "popularizacni clanky pro mladez" (jak si soukrome definuju svuj zanr - pestovany uz delsi dobu predtim, nez jsem prisel do Cinepuru), nevedel bych, ze takove psani ma smysl a ze ma uspech. A ze ma na to porazit "literarni mysleni", ktere se v URCITYCH pripadech jevi jako naprosto neschopne. Nejde tady ale o zadny otevreny boj a nepratelstvi, jen konkurencni proces. Necitim se taky ve svem psani "osamelym bojovnikem".
(A jen malou dousku, ktera to relativizuje: pochopitelne, i v mych textech najdete momenty autorske kritiky a moralizovani. Kdyz mam pocit, ze to uzitecne, pisu a mluvim i takhle. Obvykle se tento projev setka s velkym uspechem u starsi generace.:))

alf:  (16.5.2007 13:35)

No a pokud jde o tu dominanci, tak si myslím, že třeba v Cinepuru převažují "lidé poučení". V Cinemě už se také sem tam objevují články, které tohle "literární psaní" neuznávají (Alena Prokopová, Kamil Fila, Pavlína Míčová, Věroslav Hába.) Já myslím, že tihle lidé už postupně prorůstají do časopisů a novin, ale byl bych opravdu nerad, aby tento proud "poučených lidí" nějak násilně nahradil a vyhladil stávající dominantní proud "literárních lidí".

alf  (16.5.2007 13:18)

Kamil Fila: Všechno jsem si tady pročet, a musím to tu napsat, dráždí mě jediná věc: Proč by mělo být uvažování a psaní o filmech od "literárních lidí" zastaralé? Tohle je podle mě hroznej omyl. To je stejné jako říct, že Platónův popis světa je zastaralý. Vždyť Platonova filozofie nám jen poskytuje určitý obraz světa. Podobné je tomu u "literárních lidí". Vždyť oni jen popisují film prostřednictvím svého diskurzu, jen vytvářejí o filmech určité obrazy a přispívají tak k rozmanitosti chápání filmu.

Mě třeba zajímá názor lidí typu Cieslara na filmy, nezajímají mě jenom lidé "poučení", postmodernisté, kteří rádi přebíhají z jednoho diskurzu do druhého, kteří odmítají "poetickou funkci". Tihle už jsou příliš fikaní, často jim chybí naivita, jakési prvotní okouzlení.

"Literární lidé" jsou svým uvažováním jen omezení, v tomhle bych, pokud to tak bylo myšleno a já to jen nepochopil, s tebou souhlasil. Jde tedy o to, že ona "zastaralost" čtenáři nepříjemně podsouvá, že takové psaní není legitimní, nebo je odsouzeno k zániku. A to mi vadí. Třeba "franfurktská škola", existencialisté jsou naprosto legitimní pohledy na umění, neměly by se nadřazovat jiným pohledům, třeba kognitivistům.

Kamil Fila  (15.5.2007 16:46)

Ondrej Capek: Jedinou poznamku ke zbytecnemu vykriku o Ivanu M. Jirousovi. Katolictvi NEMA zadnou teorii masove/popularni kultury, frankfurtska skola ji MA. V frankfurtske skole, napr. u Benjamina, se objevuje rada nabozenskych analogii a obrazu. Marcuse byl zase popularni pro hippies, protoze si z jeho konceptu mohli vyvodit neco o "volne lasce", ac to tak treba nebylo mysleno. (Jsou hippies vic "levicaci", nebo "krestane"?) Neil Postman (u nas velmi oblibeny klacek kulturnich publicitu, jimz biji popkulturu), ac nelevicak, ale zastance puvodniho americkeho konceptu demokracie, cerpa zjevne z Adorna. Zkratka: cesty Pane a frankfurtske kriticke teorie jsou nevyzpytatelne a mohou se velmi krizit.
Pokud potrebujete nacrtnout nejakou linii toho, jak se vyvijel vztah intelektualu k urcitemu tematu, musite pouzivat etablovane koncepty. Ve filmove teorii taky neexistuji zadni cisti frankfurtovci, ale konceptualni skrumaz, ktere se rika SLAB (Saussure, Lacan, Althusser, Barthes), pestovana casopisem Screen. Ten se k frankfurtske skole otevrene nehlasi, presto je zjevne, ze to ma urcite spolecne koreny a viru (kterou si kazdy muze zduvodnovat trochu jinak). Dulezite je, ze se urcite naladeni objevi v urcitem historickem obdobi.
V zasade to nejprimitivnejsi poznavaci znameni: koncept pasivniho prijemce, jenz je determinovan svym nevedomim a ovladan nejakym aparatem, ktery ovlivnuje toto nevedomi. Jsem presvedceni, ze vyroky o "tupem stadu masirovanem oblbujicim mainstreamem" najdeme u Jirouse velmi snadno. U nas se navic nepestuje SLAB, ale neco o frankfurtske skole se vi. Pri diagnoze stavu ceske kulturni pubicistiky se tedy muzeme pomocne primknout k tomu znamejsimu. (Nicmene tohle je fakt na delsi text a uz PONEKOLIKATE upozornuju, at si nevyvozujete o povrchnosti neco z prispevku, ktere si nedelaji ambici byt ucelenym textem.)
+
Zbytecne me obvinujete z toho, ze bych mluvil o pokroku. Jsem pragmatista, mluvim pouze o uzitecnosti a sirsim zaberu otazek, ktere si dnes muzeme klast. Undergroundove nadavani u piva na "pokleslou kulturu" je uzitecne pouze pro ty, co sedi okolo toho stolu. Zadne poznani to neprodukuje. Dokonce ani pro ty okolo toho stolu.


Poznamka k pornohereckam/modelkam: rada lidi pochopila, jak to bylo mysleno, je zbytecne to nadale rozebirat. Jste jediny, kdo to nepochopil. :)


Obcas uvazuju, jestli vam mam neco vysvetlovat slovy, nebo to kreslit v podobe mnozin.
"´hospodští povaleči, misomusové a povadlé děti undergroundu´- je trochu silny kafe, treba pro me, co par kamosu z toho undergroundu ma, ponekud silne kafe"
- Pisou vasi kamosi do Tydne, nebo Respektu? Pokud ne, moje veta se jich netyka. Mluvim o lidech, kteri maji moc byt opinion makeri.
"povadle deti" - No, skutecny underground nezazili a v 70. a 80. letech nesedeli, jsou detmi Bondyho a Jirouse (obrazne!) a povadle je to proto, ponevadz ve vysokonakladovych casopisech nemuzou byt tak drsni, jak by se na undeground sluselo. Kde je urazka? Trochu nadhledu by to chtelo, ze jo...?

Taky si rikam, ze za zdejsi napruzenost nekterych prispevatelu muze to, ze nejsou nastaveni na spravnou "internetovou rychlost" a maji minimalni zkusenost z nejakych diskusnich for. Tam se podobne blbiny resi behem dvou tri hodin, kdy se chvilinku lidi spickuji, pak si to velmi vecne vyrikaji, ale nemysli si, blahove, ze si maji psat vserikajici zdvorilostne formulovane dopisy...

Oto Horák  (15.5.2007 08:11)

Ta poslední věta byla mířena nejen na Vás, ale především na mne samého (sebeironicky).

Ondrej Capek  (14.5.2007 15:33)

Zdenka Holyho, ne Soukupa (ehmm, sorry)

Ondrej Capek  (14.5.2007 15:31)

Ad Oto Horak:

Existuje rada zpusobu jak definovat tak lidovou, hovorovou kategorii jako je hloupost. Ja se klonim jednak k tomu,ze to je neschopnost urcit cemu jeste rozumim a kde uz si nemohu byt tak jisty. Takze pokud jsem vyucenej zednik, ci vystudovanej lekar co vi, cemu rozumi, tak tyto lidi povazuji za pomerne chytre. Jakmile vsak se z meho dobreho kamarada zednika po patym pivu stane odbornik na americkou politiku ci kamarad doktor zacal poucovat kamarada historika o chybach spojencu za WWII - a oba o tom vedeli naproste kulovy a zaroven si to nenechali vymluvit - tak jsou to IMHO blbci.


Co vi Kamil Fila o Magorovi Jirousovi? Podle myho nic, protoze jinak by ho nemohl dat dohromady s frankfurtskou skolou. Podle meho se na tom podili i dalsi typ hlouposti - zda se mi, ze Kamil Fila tak nejak sazi na to, ze ja nevim co je to frankfurtska skola, pripadne, ze jsem toho Jirouse necetl. A tak proc nedat dohromady nemeckou, merxismem ovlivnenou levici s ceskym katolickym basnikem? Ono to mozna projde a zni to tak hezky odborne.

Konecne ma problemy i s obycejnou intelektualni poctivosti: pokud napise v predchozim uvodniku c. 47 - "profesionální pornoherečky (slavné modelky z Maďarska)" ocekaval jsem, ze si to oevril. Z diskuse vyplynulo ze nikoliv. Rada pojmu co pouziva jen strili od boku.

Ohledne jeho "slusnosti": "hospodští povaleči, misomusové a povadlé děti undergroundu" - sakra, tohle bych si nedovolil napsat o zadne skupine obyvatel.

A nebo si myslite, ze za libivym obratem Ja se TADY snazim obhajovat urcity pristup "...popularizovat koncepty kulturalnich studii, naratologie a studia intermediality" je nejaka hlubsi znalost, schopnost je pouzivat tvurcim zpusobem? POCHYBUJU.

Co se tyce Zdenka Soukupa - no, von to snad nejak rozchodi.

Jinak sorry, ze me sem bavi psat.

Oto Horák  (14.5.2007 13:43)

Ad Ondřej Čapek

S argumenty o nejednoznačném vývoji ("pokroku") v humanitních vědách, včetně kritiky umění, by se dalo souhlasit, bohužel vše zastiňuje nešťastný styl Vaší argumentace. Kamil Fila může mít v lecčem odlišný názor než namátkou já (třeba na populární kulturu, kterou já nevidím zdaleka tak smířlivě), na hloupého člověka však nevypadá, ti se projevují jinak. Současně bych ale řekl, že hloupý nejste ani Vy, vedle nemalých znalostí osvědčujete ale neproduktivní, osobní způsob polemiky. Hloupý jsem na většinu věcí já, umění snad patří mezi nečetné výjimky.
Na závěrečný výkřik budou možná - pokud jim to bude stát za to - reagovat dotyční, za sebe mohu jen říci, že nehledě na jeho urážlivost nechápu ani smysl. Z reakce HB a ZH je přece jasné, že se od názoru KF distancují (jinak by snad takovou samozřejmost nepsali), z jakých důvodů (obsah? forma?) ale nerozvádí. Není to snad povinnost: třeba je nebaví sem psát tolik jako některé nejmenované jedince.

hans  (14.5.2007 11:30)

O tom, kdo je a kdo není hloupý, rozhoduji výhradně já! :-) P.S. Děkuji Cinepuru za minutu slávy v posledním čísle a dodatečně se omlouvám panu Holému.

Ondrej Capek  (14.5.2007 09:57)

Kamil Fila - Covece, ja uz se zacinam klonit k nazoru, ze jste citokrevne hloupej. Predstava jak ma (svym zpusobem velice tradicni) katolik Magor Jirous za zaklad svoho mysleni stripky paradigmatu frankfurtske kriticke skoly ... je rozkosna! Na to se opravdu neda nic namitnout.

Jinak vy zastavate nejakou posahanou teorii o tom, ze vyvoj kritiky se podoba vyvoji treba zbrani, ci prirodnich ved (ale ani tam rozhodne neplati zcela ono "novejsi = lepsi"). Co jsem se kdy opil s najakym amikem, co kulturu studoval, debata se stocila i na to, ze prave v literarnich vedach, je onoho skutecneho vyvoje pomalu - a tedy neni textu "archaickych", stale se pisi veci a polemiky o azbetinskem dramatu s referencemi a postoji i one davne doby.


"V online psani na netu me popichovani samozrejme bavi," - ja to proto taky beru jako urcity pohled na vase realne uvazovani. Cili na zminovane "výlevy", ovsem "značně symptomaticke" a skutecne pusobite dojmem ne prave skvelym.

Helena Bendova, Zdenek Holy: ZBABELCI !!! ;-)))

Kamil Fila  (11.5.2007 16:01)

Ondrej Hokr:
1) "´unavenecký´styl pozoruji třeba u Peňáse, u ostatních jen zřídka. A opravdu chceš srovnávat Peňáse s Hendrichem? To je k Jiřímu přeci jen nespravedlivé, ne?"
- No, unavenecke poznamky maji vsichni redaktori Tydne a pomerne pravidelne. Je to soucast poetiky toho casopisu, nevyvozuji z toho nic negativniho. Jen me udivilo, ze ve chvili, kdy mluvim stejne jako chlapci z Tydne o sobe, je to brano jako urazka. Pripadam si jako beloch, ktery v cernosskem ghettu nemuze rict slovo negr. Uplna absurdita.
Penas a Hendrich se urcite lisi slovnikem a svym zamerenim, ale metodicka vychodiska maji stejna pisi porad stejne porad o tom samem. Dukazy rozvedu pozdeji v blogu, uz se mi trochu uvolnil cas.

2) "je to jako bych napsal, že Cinema jsou jen samé drby o soukromí hvězd a fotky z premiér" - Nic takoveho v Cineme neni VUBEC. Tyden naopak pouziva bulvarni obalky PORAD, aby lakal i k serioznejsim tematum. Jeho schopnost napasovat nahou zenu i na tema danove priznani ci jizda na koni je obdivuhodna.:)
Navic celou dobu mluvim o tom, ze hodne rubrik Tydne vyslovene zije z toho, ze redaktori ctou bulvar, pak ho komentuji a citi se vysi. Ne, ze by to nebylo casto vtipne, ale zavislost na bulvaru je u Tydne silna.

3)
- "to, že se v Týdnu zabývali jednou větou z této diskuse, ti stojí za analýzu? To opravdu nemáš nic lepšího na práci?" - Mam :) Prave proto s tim otalim. Nejde o to zabyvat se jednou vetou, ale tim, jak se stara garda publicistu stavi celkove k te nove.
- "Mimochodem, jak můžeš tvrdit, že to je mimo zájem jejich čtenářů, když sám přiznáváš, že mezi jejich čtenáře patříš?" - Urcite nejsem typicky ctenar Tydne. Z lidi jako ja ten casopis nezije.
- "Neprotiřečíš si také trochu, když tvrdíš, že konzumenty Týdne nemůže Cinepur zajímat, ale zároveň tamní glosu považuješ za reklamu?" - Ani ne. Ctenare Tydne sotva muze zajimat vnitroredakcni debata Cinepuru. Nekoho ale muzu zajimat samotne clanky v Cinepuru. Muzou si jit dohledat na net neco "bizarniho" a najit pritom neco "solidniho".


Ondřej Štindl: No, ja vim (tusim na 99%) od pocatku, ze jste to napsal vy, zkraka -ndl- napovi mnohe. Debata se ZDE samozrejme nevede a ja ji ani nepredstiram; porad do sebe jen stouchame, akorat, ja to, na rozdil od Vas neberu vazne. Mozna jsem prilis otrly, pravda...
Sanci vest debatu jste promarnil uz u clanku o Jirim Cieslarovi. Od te doby od vas neprisel zadny argument.
Jen nahle, naprosto neaktualne, po nekolika tydnech, co se neco interniho objevilo na netu Cinepuru, informujete ctenare Tydnu o jakychsi divnych intelektualech. Priznacna je u vas prave neochota vstupovat do diskuse (pote, co jste naprosto neschopny reagovat na jediny ze ctyr OPAKOVANYCH a vyslovne vznasenych bodu v diskusi pod clankem o JC) a z mocenske pozice vysokonakladoveho periodika se posmivat jednovetymi replikami periodiku nizkonakladovemu.

Ondrej Capek:
Pozadujete od netu (notabene fora), aby na nem lidi psali analyzy. Schovavam si cas na napsani neceho prehlednejsiho.
Nicmene predpoklady "undergroundoveho psani a mysleni" jsou, myslim, stejne u Jirouse, Bondyho, Penase, Stindla, Hendricha i treba Rejzka. (Je uplne lhostejne, jake ti lide maji mezi sebou vztahy, to je jen pena dni.) Pro me je to z epistemologickeho hlediska jedna skupina lidi, kteri se vymezuji urcitym zpusobem vuci popularni kulture. Rekneme, ze zaklad jejich mysleni tvori stripky paradigmatu frankfurtske kriticke skoly (aniz by nekdy museli neco konkretniho cist, ono se to ve verejnem diskurzu hodne zazilo i bez znalosti pramenu) a paradigma kulturalnich studii tyhle lidi minulo. Stejne tak je minul nastup po-semioticke filmove teorie i "nove filmove historie". Jejich nazory na vizualni kulturu a popularni kulturu jsou proto archaicke. Popisuji fimy z pozice "literarnich lidi"...

To, jak soft-bulvarne pracuje Tyden s tvrdym bulvarem, jsem tady psal uz NEKOLIKRAT. Nechapu, proc je potreba porad odkazovat na to, ze jsem JEDNOU napsal o Tydnu pouze "bulvar" a nic vic.

Davam si jeste tyden (do pristi nedele), abych tu analyzu na blog dotahl do konce a prislo mi to dostatecne vymluvne a ctive. Nepisu ji kvuli jedne vete v Tydnovem Zrni, ale kvuli tomu, ze se od dob diskuse nad "nekrology o Jirim Cieslarovi" nic nezmenilo a je asi potreba to poradne probrat.
V online psani na netu me popichovani samozrejme bavi, v blogu, coz je samostatny text s vlastnimi vychodisky, jde osobni (i kdyz z me strany uplne nezavazna) rovina stranou. Porad se divim, proc se tolik lidi urazi...

S redakcnimi kolegy jsme moje zdejsi prispevky probirali. Kazdy z nas je vyhranena individualita a pojal by to jinak, nebo se do toho vubec nepoustel. S celkovou redakcni politikou moje prispevky kazdopadne (a pochopitelne) nemaji co delat.

Ja se TADY snazim obhajovat urcity pristup (opustit "literarni mysleni o filmu a popularizovat koncepty kulturalnich studii, naratologie a studia intermediality") a vymezit se vuci tomu, co pokladam za zastarale a bohuzel stale dominantni. Nicmene Cinepur jako platforma, zustava otevreny vsem pristupum psani, coz se da snadno overit treba ctenim rubriky filmovych kritik, za kterou jsem zodpovedny a kde nikoho nenutim psat "podle me".

Helena Bendova, Zdenek Holy  (16.4.2007 14:59)

Nazory Kamila Fily v teto debate nevyjadruji stanovisko redakce.

Ondrej Capek  (16.4.2007 11:47)

Re: Kamil Fila
ad 1) + 2) Souhlasim s Ondřeje Hokrem.

Myslim, za zde jde o obecny problem Kamila Fily: Predstira, jako by urcita slova mela jasne definovane vyznamy, jakoby to byly jasne definovane terminy a to vse bez jakekoholiv odkazu na definici. Uvedu priklady:

Underground - udajne spolecne "personální obsazení, na preferovaná témata a celkový přístup k psaní". Asi se shodneme, ze jak Egon Bondy, tak Magor Jirous jsou soucasti undergroundu. Presto si nejem jist, jestli i tito dva maji spolecna preferovana temata a nebo celkovy pristup k psani. A to si byli oba panove v rade pripadu pomerne blizci. Podle mne typickym, definicnim, znakem undergroundy v CR je vztah ke komunistickemu rezimu - resp. jeho odmitnuti. V undregroundu se tak sesli nejen katolici (Benda) s maoisty a marxisty (Bondy, Uhl), ale i lidi primarne nepoliticti (Jan Pelc, nekteri lidi z Plastiku).

Bulvar - tak trochu opacny pripad, protoze existuje pomerne jasna definice bulvaru, kterou se rozhodl KF ignorovat. Podle ni do bulvary spada Blesk, Sip. I ten samy autor pise jinak pro Blesk, nez pro Hospodarky, ci Tyden, ta pravidla specificky bulvarniho psani jsou kazdemu recena. Jedna se o pocet slov clanku, zakaz pouzivani slozitejsich terminu atd. Ano je pravda, ze i v nebulvarnim tisku by se melo psat srozumitelne a ctive. Ale to snad z nej bulvar nedela. (Ostatne naduzivani cizich slov zase z autoru Cinepuru nedele vedce).


Tyden, jak bylo zmineno bulvarni prvky obsahuje, ale bulvar to neni, ledazeby KF pouzil Oto Horaka jako referenci. To potom ano, plati, ze: Tyden, podle Oto Horaka, bulvar, je bulvar. Mozna proto, ze Oto Horak ma na radu veci, co jsem mohl sledovat, pomerne radikalni nazory. Nic proti nim, ale sdilet je snad nemusime, ze?


ad 3) - tusil jsem to. Nutno rici, ze KF je ucednik znacne arogantni, nerad bych mu pral aby dopadl jako Stepan Kotrba z Blistu - imho k tomu ma trochu nakroceno

Ondřej Štindl  (16.4.2007 11:35)

Ad Kamil Fila

Jestli považujete za nutné reagovat na pár slov v rubrice Zrní sérií značně symptomatických výlevů, je to Vaše věc. Montovat se Vám do toho nebudu, ani nemám čas, většinu mi ho, jak jste bystře odhalil, sežere povalování se po hospodách, hraní si na kokota a vedení sebelítostivých keců – aby taky ne, když mě za to tak královsky platí. Navíc máte pravdu, na vedení – jak píšete – "SKUTEČNÉ" debaty SKUTEČNĚ nemám, pokud je tedy to, co tady provozujete příkladem, jak taková SKUTEČNÁ debata vypadá. Dovolil bych si ale poprosit o jedno. Těch pár slov, která tuhle "kauzu" odstartovala, jsem napsal já. Dokonce jsem se pod ně podepsal (ustálená redakční zkratka je forma podpisu). Zkuste tedy svoji odvetnou palbu směřovat výhradně na mě a nezatahovat do věci kolegy, kteří se na té svatokrádeži nijak nepodíleli (chudák Jiří si tou dobou válel šunky někdy v Miskolci). Já se taky obracím na Vás a ne na nějakou vágní skupinu "redaktorů Cinepuru".

Oto Horák  (16.4.2007 10:56)

K Ondřeji Hokrovi na vysvětlenou:
Účelem mé poznámky nebylo útočit na Týden, který sleduji jen jednou za čas, ale jehož existenci považuji ve spektru českých časopisů za užitečnou. Vyjádřil jsem pouze pochybnosti o tom, zda vzhledem k charakteru článků je tento žurnál disponován místo pouhého vtipného shození ke "kritice" české kritiky. Některé recenze v kulturní rubrice mi připadají příliš informativní ("anotační") a málo podnětné, ale samozřejmě ve většině redakcí sedí méně disponovaní jedinci než Peňás a Štindl (jak už jsem psal, zejména jejich starší články považuji za dobré). Pana Balšínka neznám (teď jsem tedy přečetl jeho typicky český "pravicový" úvodník), nehodnotím, jen jsem připomenul jeho předchozí angažmá a pravděpodobnost určitých návyků. (Já bych ovšem ve Spy nepracoval ani za milión, tady je na vině ale zřejmě má chorobná intelektuálnost a nemoderní skrupule).
Co se týká bulvárnosti či softbulvárnosti, každá nálepka samozřejmě zjednodušuje. Typů bulváru máme u nás povícero a můj vztah k nim je velmi odlišný. Bohužel u nás neexistuje agresivní, třeba i žoviální bulvár, který by otevíral riskantní, politické kauzy, včetně korupce a aféry celebrit by měl jen jako průvodní jev. Takové tiskoviny bych si svým způsobem i vážil. Nejrozšířenější je u nás typ "samožerného" bulváru (nazvěme jej modelem Blesk, vzhledem k nepochybné domácí průkopnické roli), jehož jediným cílem je zvyšování nákladu a výdělku za každou cenu, zahrnující absurdní psaní o nicotnostech, "neškodné" spekulace ("co když?") i vymýšlení si, bohužel i "hyenistické" ovlivňování lidských osudů zveřejňováním a rozpitváváním lidských tragédií, včetně umírání, jakož i skutečných či údajných nevěr. V liberální demokratické společnosti je tento typ bulváru "nutným zlem" a nadávat můžeme hlavně většině (mnohdy ovšem jen největší menšině) lidí (často i osobně slušných), která toto nenáročné "čtení do tramvaje" hltá. (Na rozdíl od některých našich novinářů si nemyslím, že "většina" lidí se nemá kritizovat, neboť je "většinou" a má tudíž vždy "pravdu".) Určité meze může agresivní bezohlednosti tohoto druhu bulváru vytyčit soud, především pokutami. Ale i soudci jsou jen - často "většinoví" - lidé, kteří si po náročné práci chtějí "nenáročně" odpočinout. (Chápu, že ne všichni jsou stejní jako já, že odpočívají pouze formou spánku.) Bulvár novin rozdávaných zadarmo (nazvěme je modelem Metro, vzhledem k světové průkopnické roli) je méně nápadný, vlezle osobní, "hyenistický", věnuje se i skutečným problémům, ale o to odbytější, prázdnější a zbytečnější. Je to ještě více než ostatní druhy bulváru pouhý, pokud možno co nejlevnější, věšák na reklamu. Softbulvár typu našich deníků (s čestnou výjimkou Hospodářských novin) se už přibližuje charakteru Týdne. Jde o celosvětový trend (kterému vzdorují poslední mohykáni jako je německý FAZ či britský Guardian) a rozšíření internetu jej pouze urychlilo. Bulvarizace (někdy postupná, takže pro leckoho neviditelná) se v těchto novinách neprojevuje ani tak tematicky, obsahově (i když samozřejmě také), ale zejména spekulativností, "povrchovým" zpracováním článků, "klipovitostí", "atraktivností" titulků a fotek, atd.
Podobně by se dalo mluvit o Týdnu a analyzovat na něm, na jednotlivých článcích, současné mediální (i obecně civilizační)trendy, ale na to zde není místo. Znovu zdůrazňuji, že smyslem mé poznámky nebylo vyjádřit pohrdání Týdnem ani lidmi, kteří v něm pracují.

Ondřej Hokr  (14.4.2007 21:44)

Teď jsem byl nejmenovaným kolegou poučen, že Dalibor Balšínek byl i šefredaktorem časopisu Spy, což ale na věci nic nemění. Leda bych bral v potaz ještě jeho doplňující poznámku, že Nova není bulvár. :-)

Ondřej Hokr  (14.4.2007 20:51)

Pokusím se reagovat stručně (přeci jen nechci padnout do pasti Kamilovy diskutérské vášně - je to časově celkem náročné)

ad 1: Ten "unavenecký" styl pozoruji třeba u Peňáse (kde mi to ale nevadí a v mých očích ho to činí spíše sympatickým - asi jsem mu na ten kalkul skočil :-), u ostatních jen zřídka. A opravdu chceš srovnávat Peňáse s Hendrichem? To je k Jiřímu přeci jen nespravedlivé, ne?

ad 2: Ota Horák nevystihuje nic. Čtu Týden pravidelně a na žádný článeček typu "kostičkované kalhotky" či "nahá a blonďatá" si nevzpomínám. To neznamená, že tam takový nikdy nebyl, ale postavit na tom celý důkaz bulvárnosti Týdne je stejné jako bych napsal, že Cinema jsou jen samé drby o soukromí hvězd a fotky z premiér.
A to, že Balšínek kdysi pracoval na Nově, dokazuje co? Takové neopodstatněné cejchování mi připadá docela podpásové (nehledě na to, že do velké míry je Týden stále takový, jakým byl dávno před Balšínkem).

Možná by některé materiály v Týdnu podle nějaké encyklopedické definice spadaly do bulváru, ale doba se mění a ten pojem je přeci jen zažitý trochu jinak. Nelze přeci srovnávat zkratkovité informace z Týdne se lživými dezinfomacemi v Aha! Nebo celkem rozumnou reflexi "kultu celebrit" s parazitováním, jaké praktikuje ten "bulvár", jak ho naprostá většina lidí chápe.

Jinak bys asi musel bulvárem nazývat opravdu všechno, co je o něco málo čtenářsky náročnější než Cinepur.

A to, že se v Týdnu zabývali jednou větou z této diskuse, ti stojí za analýzu? To opravdu nemáš nic lepšího na práci? Mimochodem, jak můžeš tvrdit, že to je mimo zájem jejich čtenářů, když sám přiznáváš, že mezi jejich čtenáře patříš?
Neprotiřečíš si také trochu, když tvrdíš, že konzumenty Týdne nemůže Cinepur zajímat, ale zároveň tamní glosu považuješ za reklamu?

A ta Kokešova věta z recenze není tak hrůzná. Já jsem Štindla pochopil spíš tak, že se v první řadě vysmívá spíš tvému až agresivnímu a povýšenému obhajování té věty.

Kamil Fila (kamil.fila@seznam.cz)  (14.4.2007 15:12)

Než to celé rozvedu v na blogu, tak jen krátké poznámky.

1) Redaktoři Týdne zcela PRAVIDELNĚ a PROGRAMOVĚ ve svých recenzích píšou o tom, jak jsou unavení, staří, jak jim to už nejde, to jim hlava nebere, tam je píchá, tu zjišťují, jak kondice vadne, že by měli přestat psát...atd. Je to jejich sebeprezentace a budování image podivných outsiderů a chcípáků (kteří se přitom mají velice dobře), žádná urážka. Šlo o poznámku čistě v duchu, s nímž oni sami píší o sobě.
Stejným způsobem (i když z jiné mocenské pozice) si hraje na hloupého a slabého, aby se pak cítil chytřejší a silnější, třeba nedávno Vladimír Hendrich. Beru to ze strany olysalých mániček a punkerů už ne jako humor, ale alibismus a zbabělost vstoupit do SKUTEČNÉ debaty.

Underground jinak samozřejmě s kulturní rubrikou Týdne souvisí, stačí se podívat na její personální obsazení, na preferovaná témata a celkový přístup k psaní. Je to nesmírně generačně determinované. Podobné je to v třeba Respektu.

2) "Bulvárnost Týdne" už víceméně vystihuje Oto Horák. Obálky, témata, zkratkovité formulace, popásání se na kultu celebrit. Čteme bulvár a vyvařujeme z něj něco inteligentnějšího. Není samozřejmě těžké být inteligentnější než většina V.I.P. Ten styl mi v zásadě nevadí, čtu jak Týden tak Reflex, které na tomto sofistikovanějším bulváru mají postavenou svou prodejní strategii. A normálně se u těch časopisů "lifestylově" bavím a spontánně mě rozesmála i "křišťálová studánka a nejhlubší les".
Pouze je divné, že lidé působí v této mediální sféře mají vůbec potřebu komentovat cokoli, co vůbec nepatří do jejich zájmu (resp. je mimo zájem jejich čtenářů). To si vyžaduje analýzu.
(Mimochodem, rozdíl mezi "bulvárem" a "lifesylem" je pouze v intenzitě, ne v principu. Můžeme jistě používat velmi úzké definice bulváru, ale nevidím pro to důvod, když sám bulvár je "široká ulice".)
Taky si troufám tvrdit, že "hrůzná", "nesrozumitelná" a vysmívaná věta ze Cinepuru - která opravdu není moje (a PRÁVĚ proto ji tak hájím) - může velmi snadno nalákat na stránky Cinepuru a zde už asi zvědavci zjistí, že se tu nacházejí velmi rozumné texty, z nichž se většina ani zdaleka nepřibližuje náročnosti a terminologické přesnosti onoho "podivného" citátu. Čili to beru naprosto pozitivně.

A aby mě někdo náhodou nenařkl z protimluvu; vtip je v kombinaci obého - Týden používá bulvární kabátek, aby v něm generace vycházející z undergroundu mohla psát o "svých" tématech.

3) "Proléz vysokou školu" - Ono možná ani nejde tak o složení různých zkoušek a napsání testů, spíš o to, jestli na tom oboru vydržíte DNES, poté, co různé katedry nezávise na sobě a s různým časovým odstupem prošly, či procházejí radikální transformací. (Což je otázka posledních dvou tří let; starší zkušenosti se nepočítají.)
Jde o to, zda tato změna paradigmatu vůbec vyhovuje vaší představě o tom, jak a co se dá o filmu studovat a jestli prostě neodejdete sami, protože vás to přestane naplňovat. (Ten rozdíl mezi "osobní terapií psaním o filmech blízkých vlastnímu srdci" a "neosobními empirickými výzkumy s jasnou metodologií" se řešil - a zjevně nepochopený zapadl v dávné debatě o nekrolozích za Jiřího Cieslara.)

Nejde tedy o žádné chlubení se českou VŠ, ale o to, že lidé dělající do tohoto oboru před více než třemi čtyřmi pěti lety, jsou dnes mnohdy zděšeni tím vývojem a odmítají ho. A ještě o něco starší generace - pokud se náhodou nepodílí na oné transformaci - je úplně mimo. To bylo hlavním předmětem mojí poznmky, která eď zase způsobila pozdvižení. Více ale v blogu...

Jinak, příspěvky na několika konferencích jsem měl (nic moc), v zahraničí jsem nebyl, vzhledem k tomu, že jsem se při dokončování školy "propadl" na pár let do ostré komerční praxe. Absolvoval jsem nicméně dost kurzů zahraničních lektorů na českých katedrách (v kvantitě odpovídající zhruba dvěma semestrům na stáži) a čeká mě v doktorandském studiu nepochybně nějaký výjezd.

To, za co pléduju, je práce jiných. Já jsem hlavně popularizátor v rámci Cinepuru, seriózní práce mě teprve čeká.
Proto jsem nerad, pokud mě pořád někdo pasuje za mluvčího určitého hnutí a jeho hlavního představitele. Už několikrát jsem opakoval že jsem jen učedník a podílím se na zprostředkování základních konceptů (coby univerzálně využitelných nástrojů pro psaní na jakoukoli platformu), či naopak výsledků práce jiných lidí pro (alespoň trochu) širší veřejnost.

Na další příspěvky tu už nebudu reagovat, omlouvám se. Dejte mi čtrnáct dní. (Vím, že mám takto již jednu nezodpovězené téma v případě úvodníku o pornografii a reklamě - ta bude obsažena v příštím, květnovém čísle Cinepuru s tématem Jak rozumět pornografii, a pak ještě jednu neuzavřenou kauzu ohledně Karla Vachka. Cieslar po cirka roce a půl, Vachek, Hendrich a Týden budou v blogu.)

Ondřej Hokr  (13.4.2007 19:02)

Jen se ještě omluvám za nepřesnost, která mi hned došla... vím, že autorem té prapůvodní věty není Kamil Fila...

Ondřej Hokr  (13.4.2007 18:58)

Nechci se časopisu Týden nějak moc zastávat, ale člověk, který ho nazve "bulvárním", snad nikdy nedržel v ruce nic z vydavatelství Stratosféra či některý z deníků typu Blesk, Aha či Šíp. Nebo pro ně má nějaké speciální pojmenování? Či je natoli zaslepený, že za bulvár považuje vše méně odborné než je Cinepur a Literární noviny? Měl by si uvědomit, že i mezi "populárními" či "life-stylovými" tituly jsou propastné kvalitativní rozdíly a nelze je házet do jednoho pytle... Vždyť Cinepur také rozlišuje například Matrixem a Armageddonem, přestože v obou případech jde o efektní hollywoodské akční sci-fi velkofilmy.
A přestože některé sekce Týdne (teď nemyslím ty poslední strany, jež jsou bulvárem přiznaným) ke čtenářsky vděčnému zjednodušování míří, myslím, že zrovna kulturní rubrika má mnohem vyšší úroveň, než bych u podobného magazínu čekal. Stejně tak mám dojem, že tamní redaktoři svým oborům rozumějí a drží se jich: Mandys - film a literatura, Štindl - film a hudba, Peňás - ten se trochu plete do všeho, ale vybírá si témata, která jsou mu blízká a rozumí jim, navíc jako vedoucí rubriky zase tolik nepíše.
Rubrika Zrní má za úkol bavit, ale nabízí se i vhodnější slovo "glosovat", což je myslím docela záslužné. Málokdo umí (nebo) chce napsat glosu, aby byla vtipná a výstižná, což se myslím v případě cinepurovské citace povedlo. Čímž se velkou oklikou dostávám k tomu podstatnému: Kamile, myslím, že Týden ti tím moc dobrou reklamu neudělal. Já kdybych Cinepur neznal, tak tahle věta mě docela vyděsí a před případným zájmem o tento časopis zastraší. Že tímhle stylem občas píšeš, mi nevadí, ale za to, že si myslíš, že je ta věta naprosto jasná a nelze ji upravit, aby byla srozumitelnější, tak za to si ten špílec od Štindla opravdu zasloužiš.

Ondrej Capek  (13.4.2007 16:51)

Kamile Filo, zamyslel jste se nekdy nad tim, ze "hospodští povaleči, misomusové a povadlé děti undergroundu" je trochu silny kafe, treba pro me, co par kamosu z toho undergroundu ma, ponekud silne kafe?

Nerozumim, proc se kvuli vtipne glose zacit ihned navazet do undergroundu, ktery az tolik s Tydnem dnes moc nesouvisi (Dejme tomu, ze Penaz je z undergroundu, ale to je snad vsechno). Clovek si tak spis klade otazku, s kympak se Fila styka, ze si osvojil takto uderne obraty... jo, vim, je to kadrovani.

Co se tyce vasi vety: "jestli by chlapci dneska chlapci se svým přístupem byli vůbec schopni prolézt vysokou školu" - pokud tou skolou myslite filmovou vedu na FFUK, tak to se nebojte, to se povede kazdymu. Znam jen jedineho cloveka, ktery opakoval na UK estetiku - a vsichni ho mame tak trochu za exota. Absolvovani ceske VS humanitniho typu (slovo do vlastnich rad: patri sem i VSE, alespon nektere fakulty) svedci tak maximalne o schopnosti prijit na termin zkousek.

Spis bych rad vedel, kdyz tady tak hezky zduraznujete onu VS, byl jste v jejim ramci nekde v zahranici? Publikoval jste v mezinarodnim sborniku, nebo alespon mel prispevek na nejake konferenci? Pokud ne, prijde mi zpozdile se chlubit "pouhym absolvovanim" ceske VS.

Oto Horák  (13.4.2007 16:27)

To chce klid, jak sice neřekl Švejk, ale klidně to říci mohl. (Vida, nikdy bych si nepomyslil, že také primitivové čtou Cinepur.)
Jako nešťastník, který vypíchnutím inkriminovaného citátu zapříčinil dodání munice k "zabávání se" redaktora Zrní, bych řekl k věci následující. Ačkoli si i nadále myslím, že občasné přehuštění odborného výraziva v Cinepuru vede spíše k snížení čtivosti než k větší odbornosti, toto téma by si zasloužilo seriózní diskusi a nikoli jen rozverný špílec. (Uvidíme, zda KF splní své předsevzetí a své stanovisko rozvede...) Myslím si, že obecně chybí právě mezi českými (novinami a) časopisy ochota k vzájemné kritice a polemice (až na pár výjimek) a panuje zde atmosféra vzájemného "nelezení si do zelí" (aneb sice "smrádek, ale teplíčko"). Nevím však, zda právě časopis Týden je disponován k seriózní polemice s Cinepurem. Samozřejmě, že tento žurnál je bulvární - nebo minimálně softbulvární, což znamená, že se na rozdíl od hardbulváru za svou pokleslost stydí a přikrývá jí fíkovými listy. (Koneckonců šéfredaktor Týdne Dalibor Balšínek svou kariéru úspěšně nastartoval v jasně bulvárním periodiku...) "Nezbytné" článečky typu "nahá a blonďatá" či "kostičkované kalhotky" jsou bohatě vyváženy odbornými či alespoň (a to častěji) odborně se tvářícími příspěvky. Kulturní redaktoři Týdne Jiří Peňás a Ondřej Štindl napsali v minulosti dobré články (mj. o filmu), avšak obávám se, že v poslední době zabředli do "honění příliš mnoho zajíců". (Já se také zajímám v kultuře o leccos, avšak píšu "pouze" o filmu a literatuře, na obrazy koukám a hudbu poslouchám často, ale svá moudra o těchto oborech si nechávám pro sebe či pro "nebohé" své nejbližší). Rubriku Zrní, kterou jsem na rozdíl od KF (spolu s celým časopisem) dosud téměř nesledoval, vnímám jako pro dnešní dobu typický klipový pelmel, jehož účelem je především bavit. To se v tomto velestručném formátu lépe či hůře daří, avšak věcná stránka přijde většinou zkrátka. Na rozdíl od Cinepuru se Zrní vždy snadno čte - a jak známo "náš zákazník náš pán". (Potud v pořádku...) -ndl- (z 99% Štindl) se svými dvěma kulturními kolegy stačí z velké části "své" rubriky obhospodařovat a na někoho dalšího (jak je v českých krajích zvykem) příliš místa nevybyde. Třeba ale pánové o filmové kritice nabídnou něco náročnějšího než pouhý vtip příště...

jméno ADAM ZEMINA  (12.4.2007 13:02)

MILY KAMILE FILLO NEBO FILLE NEBO ZOOFILE, JDI SE SVYM VZDELANIM UZ KONECNE DOPRRRRRDELE. VIS HOVNO STEJNE JAKO OSTATNI, VSICHNI LIDE. UZ S TIM POVYSENECTVIM PRESTAN A PIS CO SE PATRI, ARGUMENTACNI KRITIKU, ALE SE SKUTECNYMI ARGUMENTY A SAM ZA SEBE - KRAST INFORMACE UMIME VSICHNI A MYSLET SI S PREVAHOU VZDELANI NECO¨, CO JINI TAKE, UMI JAK VIDIS TAKE U MNE KDE KDO.

Kamil Fila  (12.4.2007 10:14)

Jednom pro jistotu, než se tu něco rozběhne. Diskuse pod oficiálním úvodníkem samozřejmě není vhodné místo pro to rozebírat jiná média a publicisty. Nějakou dobu už se na to chystám a zároveň tomu vyhýbám a nyní mám pocit, že je nutné napsat něco obsáhlejšího, bez špičkování a v konkrétních bodech.

Tento týden probíhá uzávěrka dalšího Cinepuru, ale co nejdřív bych rád vrhnul něco na blog Cinepuru o několika kauzách, které se kolem mě v poslední době přehnaly. Bude to tedy psané z vlastní perspektivy, ale půjde především o rozbor toho, jak vypadá rozložení současné kritické obce a jaké argumenty a taktiky se používají.

Kamil Fila  (11.4.2007 21:40)

Ale já se taky zasmál upřímně. Opozice "křišťálová studánka" a "nejhlubší les" je prostě vtipná, to krátké spojení zajiskří.

Akorát mě to nutí zamyslet se, proč redaktoři bulvárního týdeníku (a nedělejme si o Týdnu iluze) mají potřebu vytahovat citáty ze supernízkonákladového časopisu a popásat se na nich. (Bude se např. Martin Komárek posmívat mediální příloze časopisu Host?) Ukazuje to na hluboké znejištění hodnot. Konzument kultury, která si o sobě myslí, že je hluboká a "lepší", je náhle zděšen, že by náhodou někdo mohl používat jazyk, kterému nerozumí. Nebo předvádí, že tomu jazyku VŮBEC nerozumí, aby se vyhnul pocitům trapnosti, že mu MOC nerozumí.

I takhle vnitroredakční debata přitom nestojí na tom, že Cinepur je odborné periodikum a všichni přispěvatelé se mají přizpůsobit jednomu mustru (který by měl být reprezentován dotyčným citátem), ale pouze na tom, jak TAKÉ popularizovat určité koncepty, které jsou pro poznání kultury užitečné. Tzn. i mj., kolik textů tohoto ražení je únosné publikovat. Čili žádná dominance akademismu se nekoná, nikdy nekonala a nebude konat.

Ovšem hospodští povaleči, misomusové a povadlé děti undergroundu se raději distancují a svorně hrají hry na "kokoty" (mo-mentální velká móda), aby se hlavně už nemuseli o nic snažit a byli z obliga. Ostatně, v Týdnu jsou dobře zabezpečeni. Ne, že bych jim to záviděl, jen to konstatuju. Oni jsou teď establishment. Akorát si pořád hrají na něco jiného.

Petr Soukup, Zóna  (11.4.2007 19:27)

Ad Kamil Filla: Zasmál jsem nad Týdnem též, leč jinak - upřímně. A k vaší druhé poznámce. Můj názor je sice od počátku diskvalifikován tím, že jsem vysokou školu nedokončil, ale za ta léta, co sleduji zdejší (myšleno tuzemské, nikoliv jen cinepuří) filmové "psaní", si troufnu říct, že vazba mezi schopností pochopit (a interpretovat) film a množstvím vystudovaných škol, získaných titulů atd. je téměř nulová. Tím nestartuji žádnou polemiku, prostě se k tomuto kacířství přiznávám.

Kamil Fila  (11.4.2007 19:19)

Týden 15/2007, s. 89, rubrika Zrní. (Má velmi oblíbená.)

Kamil Fila  (11.4.2007 19:03)

Děkujeme kolektivu časopisu Týden (zvláště pak zkratce "ndl" = Štindl?), že nám dělají zdarma reklamu. Zasmál jsem se nemálo.
Jen si říkám, jestli by chlapci dneska chlapci se svým přístupem byli vůbec schopni prolézt vysokou školu. Doby, kdy stačilo hlavně chlastat, číst samizdat a chodit na undergroundové koncerty, už jaksi skončily.:)

Zdeněk Holý  (31.3.2007 09:57)

Dekujeme za komentare ke grafice. Urcite se tim budeme zabyvat. Predpokladali jsme, ze po prvnim cisle dojde k dilcim zmenam.

Famulus  (27.3.2007 20:32)

Blahopřeji k nové grafické úpravě CINEPURU, konečně bude vše černé na bílém a nikoli naopak :-) Souhlasím s Frankem, střídání fontů je opravdu typografická zrůdnost, včetně střídání velikosti písma. Vyřiďte panu Davidi Fírkovi, že dobrý grafik se pozná podle toho, že ho čtenář vlastně vůbec "nevnímá". Jeho dosavadní exhibice mne v CINEPURU často přiváděly k šílenství, huáááá!!! Myslím, že by stálo za to se mírně inspirovat grafikou Cahiers du Cinéma, větší bílé plochy nejsou na škodu (čili není nutné zvětšovat písmo), naopak, působí jako právě vymalovaná místnost plná čerstvého vzduchu z otevřených oken.

Frank  (24.3.2007 21:15)

Nová grafická koncepce je pro mne ne zcela domyšlená, ale asi budu schopen si zvyknout na to, že Téma je odděleno na druhé straně časopisu a vytištěno vzhůru nohama. Na co si ale jistě nezvyknu je nápad s více druhy písma v časopise. Nezlobte se na mě, ale to se nedá nazvat jinak než typografická zrůdnost. V každé příručce pro začínající typografy se lze dočíst, že s druhy písma se má šetřit a pokud možno používat jen jeden (a ke zvýraznění používat kurzívu a kapitálky). Při použití tolika druhů písma (při velmi zběžném prolistování čísla 50 jsem jich napočítal minimálně 6) působí časopis nejednotně a nepřehledně. Barevná obálka je jistě pěkná věc, ale asi by opravdu bylo lepší investovat spíše do kvalitnějšího papíru. Obsahově se mi zdá časopis dostatečně usazený a plnící poslání, které jeho formát má, tj. nebýt žvanivým, ale nabízet články, které čtenáře vybídnou k samostatnému přemýšlení a eventuálnímu přehodnocení vlastních názorů.

Martin Vlček  (24.3.2007 12:23)

Tak díky Bohu, že to řešíte. Ambice oslovit jiné lidi než jen filmové vědce a intelektuály je pro existenci vašeho časopisu samořejmě zásadní. Během let 90. až po dnes mám pochyby zda si to redakce uvědomuje, když už se jí to nedaří. Tak sláva, třeba bude nějaká otevřená platforma! Nebo zase ne?!!

Oto Horák  (22.3.2007 08:32)

Znám jednu úřednici, která pravidelně čte Cinepur. Jako se občas najde čtyřlístek, třeba jednou někdo z nás objeví uklízečku či popeláře, dychtivě hltající tento časopis.

Kamil Fila  (21.3.2007 11:52)

Nejsem si jisty, nakolik tu vedeme debatu, ktera ma byt interni, ale ja fakt nevim, pri nasem nakladu, jestli filmovi teoretici, estetici, medialni teoretici a filozofove tvori mensinu ctenaru. O tom bych tedy pochyboval. Kdyz k tomu pripoctu jeste studenty filmovych skol (filmarske praktiky, kteri ovsem dostavaji od lidi z naseho redakcniho okruhu prednasky o teorii a historii), pak uz si vlastne tezko predstavuju, kdo nas jeste cte. Maximalne tak adepti na studium techto oboru...?

Souhlasim jinak s tim, ze kazda metoda se da aplikovat tak, ze vysledkem muze byt jak rozvlacny, tak strucny text. O celkove srozumitelnosti nemluve.

Helena Bendová  (20.3.2007 15:05)

2 Kamil: Ano, Kamile, teď už neříkáme něco tak odlišného.:) Mě jen udivily tvé předchozí výroky argumentující ohledy na pisatele, zatímco pro mě je primární brát ohled na čtenáře (a filmových vědců je mezi nimi menšina). Ale s tím, co jsi napsal podruhé už víceméně souhlasím. Ovšem nejsem si jistá, zda jde o problém s metodami - symptomatická kritika se dá také psát na desítky stránek a naopak narativní analýza anebo analýza inspirovaná kulturálními studii (tj. vlastně symptomatická, ideologická kritika...) může být stručná a jasná. A ta citovaná věta pro mě narozdíl od tebe není jasná jak studánka (ale chápu, že to je dost subjektivní, kde má kdo hranici "zašmodrchanosti"): kdyby se v té větě nepsalo, že přepínání mezi časy "je motivováno metonymicky", ale napsalo se, že je motivováno "na základě vnitřní (či tematické) souvislosti" + se z toho příliš hutného souvětí udělaly dvě věty, bylo by to pochopitelnější a význam by přitom zůstal stejný.

Kamil Fila  (20.3.2007 12:55)

2Helena: Ja myslim, ze rikame jinymi slovy totez. V Cinepuru nejde o vedu a originalni vedecke vyzkumy, ale o popularizaci. Jediny problem je, jak popularizovat. Jak moc oklestovat pisatele v tom, co muzou psat. To neni problem terminu, ale 1) vhodnosti jejich prevodu, 2) celkoveho diskurzu. Od urciteho (nebo spis naopak tezko urcitelneho) bodu diskurz, tim, ze je "nareden", ztraci svou vypovedni hodnotu. To je casto problem u formalnich analyz, cele naratologie, culture studies apod.

Proto se ptam, co uz je moc. A pokud dostanu odpoved, ze vadi veta "Přepínání mezi časy a vzpomínkami je motivováno spíše metonymicky než kauzálně, přičemž film věcné souvislosti často tematizuje nejen v rovině narace (kdy nějaký detail vyvolá u postavy potřebu vzpomínat), ale i v rovině stylu (kdy střihová kompozice dbá na hladkou grafickou návaznost)." - pak uz v podstate nevim, jak tuto vetu upravit srozumitelneji. Ta je cista jak kristalova studanka.
Pokud by ji clovek mel rozepsat, zabere to odstavec. Anebo ji vynechat, ale pak je treba zjistit jestli to nerozboura strukturu celeho textu, ktery je vystaven s pomerne tesnou navaznosti postrehu a argumentu. Vzhledem k tomu, v jak malych textovych rozsazich se ted recenze pohybuji, nevidim nejake schudne reseni.
Ano, najit vice lidi, kteri se nevenuji naratologii a maji sklon psat hutneji (mene analyzovat, vice syntetizovat), s jistym nadhledem a co jdou vice po symptomatickych vyznamech, nez po forme (tim se treba lisi moje psani od psani R. Kokese, autora dotycne vety).
Jenomze, ja si myslim, ze naratologie si zaslouzi popularizaci. A ze jeden z duvodu, proc bezna kritika pise tak blbe-bezobsazne, je dana prave malou znalosti tohoto oboru. Psat to do Iluminace nema takovou cenu, jako to popularizovat pres Cinepur.
Fakt si myslim, ze nerikame neco zasadne odlisneho. Vyhazovat diegezi ANO, rusit opozici mezi metonymickymi a kauzalnimi vztahy a naraci a stylem NE.

Helena Bendová  (20.3.2007 09:47)

ad obálka - I já se přidávám s tím, že nápad s tématem vzhůru nohama a dvěma obálkami se mi líbí (jelikož dobře řeší určité vydělení tématu ze zbytku časopisu), nicméně změníme to, pokud budou reakce čtenářů negativní. Já jsem měla pocit, že user unfriendly bylo spíš dřívější pojetí, kdy specifičnost té rubriky a její oddělení od ostatních bylo naznačováno vizuálně dost agresivně tím, že téma bylo na černém podkladě.

ad Kamil - Koukám, Kamile, že máme dost jiný pohled na věc, co se týče odbornosti jazyka textů v Cinepuru. Podle mě je naprosto absurdní dělat časopis, kterému nerozumí lidé mimo obor, a to jen proto, aby, jak píšeš, mohli studenti a učitelé filmové vědy "aplikovat své vzdělání" a abychom "nepoškozovali naše pisatele" (!?) kvůli tomu, že musí psát "příliš jednoduše". Je pěkné, že bys na tento charitativní účel zvyšování sebevědomí filmových vědců, co nemají, chudáci, kam psát, věnoval "dokonce méně něž třetinu" časopisu, ale dokonce i to je na mě moc. Pokud má někdo skutečně vědecké ambice (a vadí mu se snižovat k tomu, aby mu rozuměli i lidé, co náhodou nevystudovali filmovou vědu), tak ať píše do Iluminace - její redakce by určitě jen uvítala více kvalitních původních studií. Na druhou stranu já si nepamatuju, že by někdo z pisatelů byl uražen, že ho nutíme vysvětlovat odborné termíny apod. Problém je spíš to, že nám občas nějaký termín uteče nevysvětlen (proklatá diegeze!) a že někteří pisatelé prostě mají už "od přírody" i díky absolvovanému studiu trochu "sušší" styl - ale s tím se nedá nic moc dělat.

Oto Horák  (20.3.2007 09:23)

Jako příklad stylu, který může působit na drtivou většinu čtenářů spíše odrazujícím stylem, bych uvedl třeba první větu čtvrtého odstavce recenze Vlajky z Iwo Jimy (čímž nechci říci, že je nesmyslná, pouze možná komplikovaná a s více cizími slovy než zdrávo). Nezdají se mi ani mnohé věty trošku rozverné a jurodivé recenze Petra Marka. Nechci však autory známkovat, neboť každý kdo píše ví, že některé formulace se povedou více a jiné méně. Jako pozitivní příklad stylu, který spojuje odbornost s čtivostí, bych v tomto čísle uvedl články Robert Altman a Spalovač mrtvol a černý humor.
Jinak bych si potřeboval zopakovat počty z prvního ročníku základní školy: rozhovory nejsou v tomto čísle Cinepuru "oba", nýbrž tři.
K tištění "vzhůru nohama" se nedá říci nic objektivního: jak se říká, proti gustu žádný dišputát.

Zdeněk Holý  (19.3.2007 23:30)

Myslím, že otoční není pouhou manýrou, je dané specifickým postavením tématu v rámci obsahu Cinepuru. Ale hlavně na soudy je brzy. O novinkách nikdy nerozhodnou první reakce. Průšvih to není - jsou i dobré ohlasy, můžeme se nad tím zamyslet o pár čísel dál.

ondra  (19.3.2007 19:09)

koncepce dvou casti tistenych proti sobe "vzhuru nohama" je dle meho hrozna, spolecne se zmensenim formatu, ktere jinak vitam, je pro me ctenarsky znacne "unfriendly", tema netema. pridavam se na stranu nespokojenych.

Kamil Fila  (19.3.2007 18:44)

Podtitul se od pristiho cisla zmeni,v redakci uz o tom diskutujeme delsi dobu.

Rozdeleni casopisu na dve casti, ktere jsou tisteny proti sobe "vzhuru nohama", je koncept, ktery jsme si vsichni schvalili a libi se nam. Tema bude napriste oddeleno od zbytku casopisu a bude mit vlastni, zadni obalku. Upustili bychom od toho asi jenom tehdy, pokud by negativni reakce ctenaru na tuto upravu byly obzvlast silne.

Pokud bych mohl prosit, potreboval bych priklady "zaumneho stylu", at mam aspon nejaky zachytny bod pro to, ceho se treba vyvarovat. A zduraznuju, ze vsechny texty prochazeji nekolikanasobnym cistenim. Cili je otazka, kam az zajit, abychom uz pak neposkozovali prispevatele. Protoze mnohym se taky nelibi, ze musi psat "prilis jednoduse".
Sam jsem zastance toho, ze urcite veci nelze beze ztrat vyznamu prevadet do "obycejneho jazyka". A predpoklad, ze casopis cte hodne "lidi z oboru", nam dava legitimitu k tomu nekolik narocnejsich clanku mesicne uverejnit. Nemuze jich byt samozrejme vetsina, dokonce by jich, podle meho, mela byt mene nez tretina, ale uplne je vypoustet nema cenu. Vzdyt, jaka jina platforma uz ma umoznovat studentum a ucitelum, aby aplikovali sve vzdelani? Jedine kriterium pak neni mnozstvi terminu, ale celkova prehlednost argumentace.

Oto Horák  (19.3.2007 11:40)

Třímám v ruce jubilejní padesáté číslo mého oblíbeného časopisu a zde bych chtěl připojit několik poznámek k jeho nové podobě a starým problémům. Asi před dvěma roky jsem (dvakrát) redakci svůj náhled předestřel a od té doby jsme všichni starší (a doufejme, že) i moudřejší. Změnila se ovšem i moje pozice, z "vnějšku" jsem se ocitl díky několika uveřejněným článkům trošku "uvnitř". Po obsahové stránce tedy nesu svůj dílek odpovědnosti za nedostatky.
Nyní to nejdůležitější k nové vnější podobě Cinepuru. Jednoznačně pozitivně vnímám zmenšení formátu. Předchozí byl příliš "plachtovitý" a nepraktický, neboť se jen stěží vešel do schránky a různě se v ní ohýbal (proto jsem jej kupoval v těch několika knihkupectvích, kde je k dostání). Černobílost časopisu mi nevadila, má své kouzlo, ale budoucí (případnou) barevnost (obálky, ale možná někdy nejen jí) bych vnímal jako klad. (V padesátém čísle je decentní a projevila se hlavně na vnitřních, reklamních stránkách obálky.) Rozdíl mezi populárními filmovými žurnály (Cinema a spol.) a odborně zaměřenými filmovými periodiky by se neměla projevovat v odmítání barvy a lepšího papíru, nýbrž v zaměření, skladbě, obsahové náplni, názvech článků atd. Pokud by barevnost zvýšila atraktivnost a snad i prodejnost Cinepuru, nepovažoval bych to ani v nejmenším za nepřijatelnou daň. Co se týká podtitulu, klidně bych se bez něj obešel. Na stávajícím mi více než slovo cinefil (jestli jím jsem či ne mne vůbec nevzrušuje) vadí slovo moderní. Dnešní doba je (ještě více než předchozí) charakterizována tržně motivovaným vzýváním modernosti s jejími stále novými, "nezbytnými" vynálezy a "neodolatelnými" trendy. Koneckonců slova moderní a módní mají společný (nejen) slovní základ. S oběma těmito slovy by se měly spojovat převážně negativní konotace a důvodem k přijetí (vzetí za své) něčeho nového, "moderního" by měla být pouze vyšší kvalita života a nikoli reklamou vyvolávaný tržní "samopohyb".
Grafická podoba časopisu se bude asi ještě chvíli usazovat a zpřehledňovat, ale směr je určitě správný. Zvlášť jsem uvítal více druhů a velikostí písma, jakož i vymizení bývalých (často zbytečně brutálních) černých předělů v textu. Líbí se mi nová rubrika citáty a na stejné stránce umístěné aktuality a události bych možná i rozšířil. (Problémem však zde je občasné avizování akcí, které v okamžiku vyjití časopisu již proběhly nebo právě probíhají.) Určitě nebudu postrádat minikritiky (alespoň doufám, že se za nimi zavřela definitivně voda). Rozsah by neměl být rozhodující a určitá plocha je k vystižení filmu potřebná. (Občas si ovšem pročítám brilantní telegrafické /několikařádkové/ literární recenze Olega Suse v Hostu do domu pozdních šedesátých let - jenže kdo to dneska umí?) U spousty časopisů - a nejen (polo)bulvárních - mi vadí nadužívání žánru rozhovoru. Do Cinepuru by však měl také patřit a oba zveřejněné v 50. čísle patří k těm "neplkavým", podnětným (kromě odpovědí stojí zvlášť za pozornost dobré, systematické otázky Zdeňka Hudce).
Jmenované (v mých očích) změny k lepšímu jsou bohužel vyváženy nešťastným nápadem tisknout část časopisu "vzhůru nohama" (nebo smím doufat, že jde o jednorázový výstřelek?) Tato nikterak originální praxe připomíná jistou nevábnou tiskovinu rozdávanou před metrem, obaly některých čokolád či dolarové mince (jen u několika knížek připouštím možnou výjimku) a nezdá se mi u Cinepuru důvodná. Jeví se mi v tomto případě zbytečnou, nepraktickou a neestetickou manýrou.
K obsahové stránce se dá ve všeobecnosti říci nemnoho (a do jednotlivých autorů se nechci pouštět). Příznivci "zaumného" stylu a nekonečných vět napěchovaných cizími slovy by měli být upomínáni, že jejich někdy zbytečně složité ("vědecké") vyjadřování může negativně ovlivnit potenciální pravidelné čtenáře, kteří přitom mají hlubší zájem o film (a o takové musí Cinepur velice stát). Odradit je snadné, získat si těžké. U některých kritik mi vadí (pokud se neomezují pouze na interpretaci díla) příliš jednoznačný soud, absence jemného rozlišování a odstínění. Leckdy je buď film vynesen až do nebes nebo naopak bez milosti rituálně popraven. Hlavní má výtka (už tradiční) směřuje k absenci přímé polemičnosti časopisu (byť se dnes odehrává polemika občas na webových stránkách a blogu). Zatímco je třeba se jak čert kříži vyhýbat tištění osobně motivovaných útoků a přestřelek, s ventilováním uražené ješitnosti a malicherné dotčenosti, které čtenáře právem nezajímají a otravují, věcně vedené spory o přístupová hlediska a kvalitu filmů jsou pro časopis prospěšnou záležitostí. Pluralita různých pohledů se nemá manifestovat pouze odlišným obodováním, nýbrž postavením dvou stanovisek rovnocenně proti sobě (čtenáři, udělej si podle argumentů a případně vlastního zážitku s filmem názor).
Pravdou ovšem je, že protichůdné názory se na stránkách časopisu neustále objevují. Cinepur necenzuruje názory a tak je na jeho stránkách možné oceňovat i odsuzovat některé aspekty reality show, mít úplně odlišný názor na konkrétní film než šéfredaktorka nebo redaktoři (Karel Vachek, Lars von Trier aj.). Například já mohu zpochybňovat třeba Taxidermii a Flandry (kteří jiní přispěvatelé mají za vynikající díla) a nikdo mi do toho - jak se občas může (mohlo) přihodit v jiných časopisech - nemluví. To je podstatné, cenné. Jde jen o to, zda takovou konfrontaci - alespoň občas - nevést přímo v časopiseckém "sousedství".
Cinepur má to (ne)štěstí, že postrádá opravdovou, tvrdou konkurenci a musí tedy hledat motivy zlepšování jinde. Právě vyšlé jubilejní číslo vnímám jako výraz těchto snah, jejichž realizace je obtížná (a nejen kvůli omezeným financím), ale probíhá...

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #120

#120

prosinec 2018



DALŠÍ Z RUBRIKY editorial

Editorial 119: FAMU

Editorial 118: Neonoir

Editorial č. 117 / Cine latino

Editorial 114: Visegrádská animace

Editorial 113: Werner Herzog

Editorial 112: České filmové obrození?

Editorial 111 / Když se o vás pere Wolverine

Editorial 110 - Filmová paralýza


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Steven Soderbergh / Experimentující samouk v Hollywoodu

Skici teorií her / Od procesu civilizace k elektronickým fikčním světům

Ukradené obrazy / Exkurz k teoretickým počátkům genderového zkoumání filmu

Editorial č.60 / Hranice interpretace

Neostré hranice filmového herectví / Obecné vymezení a jejich meze


RUBRIKY

anketa (23) / český film (78) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (94) / fenomén (70) / festival (74) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (114) / komiks (10) / kritika (767) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (692) / objev (3) / pojem (36) / portrét (9) / profil (102) / reflexe (24) / report (105) / rozhovor (157) / scénář (4) / soundtrack (41) / téma (873) / televize (95) / tisková zpráva (1) / událost týdne (223) / video (2) / videoart (16) / videohra (58) / web (42) / zoom (153)

Cinepur #50 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #50, únor 2007

Z obsahu tištěného čísla:

Tarnation Jonathana Caouetta / Niekol'ko poznámok k "autobiografckému" filmu (Michal Michalovič, téma)

Pohled na svět skrze větve stromů / Naomi Kawase a spol (Eliška Děcká, téma)

Editorial na oslavu (Helena Bendová, editorial)

1001 filmů které musíte vědět / Tisíc a jeden omyl českého vydání britské filmové encyklopedie (Otto Bohuš, kniha)

Atentát v Ambassadoru / Tak nám zabili Bobbyho (Jindřiška Bláhová, kritika)

Martin Řezníček / ...kdo si dnes vzpomene, že tam v tý řece plula psí budka a byla barevná? (Vladimír Hendrich, rozhovor)

+ více...