Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Editorial č.47 / Reklama a pornografie: Proč se stydět?
editorial / Kamil Fila / komentáře (38)
Nápad k tomuto editorialu se zrodil, mimo jiné, z potřeby odlehčit dvě těžká aktuální témata: jednak financování české kinematografie, jemuž je věnována značná část čísla, a jednak filmovou reflexi událostí z 11. září 2001, o jejíchž dvou umělecky diametrálně odlišných výsledcích si můžete přečíst v rubrice kritik. Zároveň tento úvodník pokračuje v zahájené tradici upozorňovat na jevy, které souvisejí s audiovizí, ale méně s tradičním cinefilským (či klubově artovým) chápáním filmu. Před časem tu byly reality show, minule video blogy. Dnes tedy o reklamě a pornografii.
Pro někoho jsou tato dvě slova téměř synonyma. Stigma jisté zaprodanosti a „špinavosti“ lidí, kteří v těchto odvětvích pracují, a paradoxně výsledná sterilita světů, jež jsou výsledkem jejich práce, činí z reklamy a pornografie zvláštní blížence. Modelky, které je možné vídat v reklamách, často začínaly či souběžně působí v obou odvětvích. Princip degradace života na konzumní materialismus a bezstarostný utopický hédonismus opět spojuje svět nablýskané veřejné prestiže a poloskrytý svět vyplýtvaných tělesných šťáv. Oba tyto světy ukazují něco víc než skutečnost a jsou nějakým způsobem obscénní. Jsou komplementární v tom, jak okázale předvádějí přebytek materiálních zdrojů a energie a jak si potrpí na opakování sloganů a gest. A u obou většina lidí tvrdí, že se na ně nedívá a že je existenci takovéhoto druhu produkce pohoršuje. Přinejmenším tomu druhému lze věřit.
Přese všechny příbuzenské analogie se ale ještě nikdy v dějinách nestalo, aby se oficiální firma specializovaná na „běžné zboží“ prosazovala na trhu pomocí nezakrytě pornografické reklamy. (Aspoň jak se to jeví většině příjemců.) Historický průlom přišel toto léto, kdy se francouzský prodejce oděvů Shai rozhodl oslovit mladé liberální zákazníky sérií tří dvouminutových internetových reklam, v nichž si tři páry (muž a žena, žena a žena, muž a muž) na polstrované točně vzájemnou pomocí postupně odkládají oblečení a provádějí spolu paletu sexuálních praktik vrcholících souloží a orgasmem. Ze začátku vidíme jen kraťounké záblesky „pohoršlivých“ detailů, za chvíli se ovšem akce „rozbalí“ naplno. Spoty jsou nápaditě a dynamicky nastříhané, hezky nasvětlené, aktéři pohlední a evidentně vědí, co mají dělat. Důsledně respektují předehru a používají kondom. (Pouze dvojice dívek se bez něj celkem pochopitelně obejde.) Jejich rozkoš podmalovává chytlavá popová píseň s refrénem „No reason to be shy“ (Není žádný důvod se stydět). V záběru jsou ustavičně viditelné různorodě rozeseté zelené body, na které když najedete kurzorem myši, video se zastaví a rozbalí se menší okénko, v němž vidíte odhozený oděv dobře nažehlený i s cenovkou.
Jak vůbec „číst“ takovou reklamu? Prodává tu sex zboží, nebo už se sex jednoduše stal dalším zbožím? Propagují takové spoty vůbec konkrétní oblečení či celou kolekci, nebo tu jde pouze o tzv. branding – způsob, jak dát vědět o existenci určité značky pomocí skandálu a obtisknout tak jméno do paměti lidí? Je toto budoucnost hyperaktivní multitastingové reality – digitální televize, v níž bude product placement nenápadný a ukrytý kdesi uvnitř obrazu a čekající na naše vyvolání? Shai určitě probořila hranici v tom, co je přípustné, a se skandálem počítá. Na své webové stránce také záměrně zřídila diskusní fórum a nechává uživatele vypsat se ze svých dojmů. Člověk se skutečně dozví věci...
Otázkou zůstává, zda tyto reklamy považují ženy za stejně vzrušující jako muži. Převaha mužského elementu, respektive přístupu k sexu je tu zjevná. A to natolik, až se musíme ptát, zda to celé není uzpůsobeno více homosexuální senzibilitě než heterosexuální. Nehledě na to, že dva páry ze tří neprovádějí heterosexuální praktiky, netypický je obsah aktů i styl snímání jako takový. Nehraje se tu o dominanci, moc a ponižování, dokazování si chlapáctví. Páry se k sobě chovají něžně až zamilovaně, velmi si dávají pozor na to, aby při tom vypadali dobře, ale také aby si to vzájemně užili, nestaví se do těch úplně nejztrnulejších pozic.
Heterosexuální muži se na diskusním fóru znepokojeně ptají: „Obléknete-li si toto tričko, jste gay?“ a homosexuální muži naopak vyzvídají: „Bude to oblečení mít takový efekt, že na to ulovím tak hezkého klučinu?“ či „Je potřeba pro lepší prožitek tření erotogenních zón mít aspoň jeden kousek oblečení stále na sobě, jak je to ukázáno ve spotu?“. Jestli tu tedy byla překročena nějaká hranice zvláště, pak je to hranice mezi pouhou lifestylovou metrosexualitou a reálnou homosexualitou. Zhýčkaný postmoderní dandy tu čelí nebezpečí ztráty své genderové identity.
Dalo by se zpochybnit, že to, co je zobrazeno v oněch třech dvouminutovkách, je klasické porno (hardcore, gonzo). Pornografický modus reprezentace tu je totiž narušen více způsoby. Jednak délka dvou minut neodpovídá standardní délce pornografického „čísla“. Chybí tu dostatečné množství opakování, které by mohlo stimulovat a udržovat vzrušení a cílem je tu spíše percepční šok a estetické oživení reklamních konvencí. Navíc chybí vizuální potvrzení orgasmu a dominantní pozice muže jako primárního diváka pornografického žánru. Tzv. cum shot, tedy výstřik semene do obličeje tu nemá místo jednak proto, že by se to nehodilo modelům k make-upu, ale také proto, že klipy ukazují rozkoš vzájemnou a rozkoš z procesu, nikoli z výsledku. Tuto čistou rozkoš proto nejlépe zastupuje gay varianta reklamy, kde se mladíci skutečně milují sami pro sebe a ne proto, aby je někdo pozoroval. To se naopak nedá říct o lesbické variantě. Zde vybrané dívky jsou totiž profesionální pornoherečky (slavné modelky z Maďarska), které svou „lesbickou náturu“ pouze předstírají pro kameru a oko mužských diváků. Jejich orgasmus je navíc nezobrazitelný. Požitek, který jednotlivé varianty reklamy poskytují, tak kolísá mezi velmi konzervativním, dominantně ideologickým a mezi podvratným způsobem reprezentace. Klip každopádně ničí pornografickou strukturu a přisvojuje si určité reálné pohyby a praktiky a přizpůsobuje je vlastnímu rytmu. Reklama proto nebyla zkažena pornem, ale porno bylo poškozeno reklamou.
I pro tento případ stále platí známá poučka: pornografie není nepřijatelná pro svou specifickou amorálnost, ale proto, že zrcadlí praktiky běžného života, které jsou obvykle nazírány jako nepornografické (tradiční zápletky v běžných filmech, modeling, soutěže miss, vysoká politika, zpravodajství v masmédiích, pracovní a rodinné vztahy atd.).
Díky reklamě firmy Shai máme další důvod pro zavedení mediální výchovy na školách. Proč se stydět a pouštět školákům jenom dokumenty o potratech a nebezpečí AIDS? Proč s nimi nerozebírat tuto podivnou internetovou událost nebo videoklipy a koncertní show Madonny?
Pro studijní účely: www.sexpacking.com
Přečteno 16015x
Článek vyšel v časopise Cinepur #47, srpen 2006.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
3.9 /58
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
komentáře
Pánové, jetsli vás ten Cieslar straší i ve spaní, obraťte se na léčitele...anebo se veřejně kajte
mimochodem, pan fila je placen od počtu slov? to si vydělá docela hodně...
Grafomanství některých pánů je rozkošné, snaha zaobírat se fundamentem k sežrání. Já navrhuji: věnujte se něčemu podstatnému a nechte p. Cieslara konečně odpočívat. Nebo se Vám jednou objeví za zády a bude šrumec..
A kde máte to zmíněný porno co??
Ejhle, clovek tu par dni neni, a ono tohle. Nicmene do ctvrtka mam dost prace a dopodrobna uvadet na spravnou miru, co bylo posunuto, nebo nepochopeno oproti tomu, co jsem napsal, je umorna, neproduktivni a neplacena cinnost, ve ktere nenalezam poteseni. Vidim, ze se motame v kruhu vzajemnych dezinterpretaci, zamernych (oboustranne potouchlych) i nahodnych, a paseme se na tom, ze ten druhy mluvi o urcitem tematu z te pozice, z niz ten druhy mluvit nechce, pripadne se vyzivame v tom, ze ten druhy (nekdy domnele, nekdy opravdu) nevi to, co ten druhy zna a cemu se venuje.
Jedna dezinterpretace za vsechny:
"uplne mimo je jeho pozadavek, ze pro porozumeni editorialu je nutne vedet ´že se zabývám populární kulturou bez předsudků´"
- Nerekl jsem, ze je to NUTNE, ale dobre, kdyz uz nekdo neumi cist a nema smysl pro humor. A obavam se, ze tohle stoji v pozadi celeho, naprosto malicherneho sporu, kdy Ondrej Capek chce mluvit o "rozlehlosti sveta reklamy", coz je neco uplne mimo tema clanku a me v zasade vubec nezajima.
Az budu psat clanek o tom, ze reklama neni homogenni typ medialni produkce, muzeme si o tom popovidat. Pripada mi ale uplne mimo misu mluvit o tom pod textem, ktery rika v zasade tohle "v necem si je reklama a pornografie podobna, zvlaste pokud prijmeme argumenty ´apokalyptiku´a moralistu. Je lhostejne, co z toho je pravda a ceho se konkretne stitime. Ve chvili, kdy se objevi spot toho druhu, jaky uverejnila firma Shai, je jasne, ze bychom meli delat neco pro rozvoj medialni vychovy ve skolach. Argumenty, ktere budeme ted zezacatku pouzivat, pochazeji z feministicke teorie a tykaji se reprezentace a ideologie." Na co sem tahat Greenpeace a Absolut Vodku?
Na kokretni otazky odpovim pozdeji.
Ondrej Capek (12.10.2006 17:41)
ODPOVED KAMILU FILOVI
Ad 1) - uz v mailem jsem odpovedel, ze PRO NEKOHO... byla prohra porazka nacismu tragedii, PRO NEKOHO plati, ze si mysli, ze se slonce otaci kolem zeme. - obe vyroky jsou pravdive, a protoze neni definovana cilova skupina (ten NEKDO) nelze ani o nich vest smyslupnou polemiku. . Krome toho je to spatne formulovano. Srovnejme s tvrzenim: "Pro nekoho jsou Ceske Drahy synonymem zpozdeni. V rade pripadu vlaky prijizdi skutecne po stanovenem case..." Zatimco prvni veta je skutecne spojena s "nekym", druha uz odkazuje k realne objektivni zkusenosti. Obdobne jsem pochopil i Filuv text.
Ja ani po Filove reakci nevim, komu je text urcen (no mozna jakymsi me neznamym ruznym snad nadsenym, snad pobavenym ctenarum). Pred nejakou dobou jsem se se Zdenkem Holym bavil o nejake marketingove podpore Cinepuru. Pomerne jasne mi byl schopen definovat onu cilovou skupinu: profesionalove pusobici ve filmu (at uz jako tvurci ci, kritikove, recenzenti), odoborna verejnost a lidi se zajmem o film. Tak mam nastavena ocekavani a tato ocekavani Filuv text nesplnil. Ale treba se veci od te doby zmenily a Fila pise pro pertu kamosu, co ho poplacaj po kazdy po zadech. Takze samozrejme, pokud pisete jen pro sebe (a Zdenka Holeho, treba), je nesmysl se dal bavit.
Diskuse predpoklada pravidla. Pokud tvrdi, ze "Můj text tedy s jistou ironií dokazuje jedno: nutnost mediální výchovy a posílení sekundární gramotnosti", jak to, ze se distancuje od premis tohoto dukazu? Prece: neplati - li premisy, neplati dukaz. Uz uplne mimo je jeho pozadavek, ze pro porozumeni editorialu je nutne vedet " že se zabývám populární kulturou bez předsudků". Jsou jen dobre a spatne texty (i treba relativne, v ramci zanru), a protozr pry Fila je na pozici cultural studies, neco o "smrti autora": "Literární teoretici (R. Barthes, U. Eco, M. Foucault a další) ignorují do jisté míry ambice autora preferovat čtenáři způsob četby své knihy a orientují se na zdůrazňování svobodné orientace čtenáře v textu."
Fila je pohorsen zminkou o Sixtinske kapli. Proc? Predevsim onen obrat si nevymyslel frikulin z Ceskeho snu, pouze cituje znacne obvykly akademincky forek stejneho typu jakym je veta za Supermana (o zurnalistice): "Jestli mi s nim udelate rozhovor bude to nejvetsi interview od Mojzisova setkani na Hore", ci kdyz prednaskt Statistiky A zacaly jeji hisotrii poukazem na Knihu cisle - minena 4. kniha Mojzisova. Nevim, kdo prvni pouzil prirovnani Sixtinska kaple = reklama na Boha (pochopitelne toho katolickeho), ale protoze Pavel III je chapan jako papez bojovny, pregmaticky bezskrupulozni a zrucny politik, lze predpokladat, ze jako zadavatel dila tak tim sledoval v modernim slova propagaci sve osoby. To v zadnem pripade nedegraduje umelecke dilo same, ci Bibli.
ad 2) Mam rad lidi, co jsou a chteji byt dobrymi remeslniky ve svem oboru. Kdyz jsem do Cinepuru psal text o Ceskem snu, nekolikrat mi byl Zdenkem Holym vracen s zadosti o preformulovani. Vysledek byl daleko lepsi, nez prvni verze. Prekvapuje me, ze Fila pripousti chyby "Ano, cokoli z toho [melo] být [napsano] lépe", ale vlastne je mu to jedno, jde jen o "slovickareni". Termin "oficialni firma" je formulacne neobratny, ne prilis pouzivany. Mafie jako neoficialni firma? Snad nelegalni... Ale uznavam, slovickareni.
3A) Nevim, proc se Fila alespon trochu nezabyva tim co jsem napsal, ale naopak vytvari nemyslne interpretace toho co jsem nerekl. Z me vety "Jasne, proc ne klipy Madony? ...ehmm, no treba protoze jsou sice libive, ale pomerne tupe, odvozene" se stava "povýšeneckým a trapným odsuzováním" a vrcholi padem do uplne jine urovne diskuse: "ve stylu Co s nějakou Madonnou? Komerční sračka! Já mám lepší zájmy." Nic takoveho jsem nerekl, Madona je pro mne libivy povrchni (ale kvalitni) pop, nikoliv "komercni sracka". Madonniny klipy znam, ocekaval bych, ze Fila zmini treba Express Yourself, rezirovane Davidem Fincherem. On naopak opakuje banality typu "devka-svetice". V tom ale neni Madonna nijak puvodni, uz v Bibli je tato dualita pritomna (podobenstvi o celnikovi a farizeji, Lucifer, Svetlonos, jako padly Bohu nejmilejsi andel...), u nas neco podobneho zkousela Lucie Bila (Jiri Penaz: "femme fatale ceskeho malomestaka") Navic prave Fiske se da pouzit jako argument PROTI dulezitosti Madonny pro nas. Jeji poloha "devka-svetice" je spis urcena katolickemu prostredi, nikoliv americkym WASP (tem je Bozi Matka ukradena), coz u italoamericanky neprekvapi. A prave film Evita se na toto publikum obraci (a jedna se o vedomy producentsky kalkul).
V CR postradam v pripade Madonny "relevance vůči zkušenosti [ceskeho] každodenního života". Pokud uz se venovat popularni kulture, treba dokazovat tvrzeni "Text, který v sobě nese potenciální proměnu v populární kulturu, musí být čtenáři přístupný svou "jednoduchostí", zároveň však musí být otevřený k asociacím, k vytváření a vyhledávání vlastních významů v závislosti na daném kontextu jeho užití, jako jsou například vtipy, hádanky a porušování lingvistických konvencí v bulvárním tisku.", tak staci uvest zpracovani rozhovoru Karla Gotta v pisni "Karel, drogy to teda ne!". Madonna na jedne strane neni kvalitou sama o sobe (jako napriklad Bob Dylan, Beatles...), ale ani neni dulezita z hlediska ceske popkultury, protoze kdyz se "každodenní zkušenost dostane do konfliktu se světem reprezentovaným textem, čili když dojde ke střetu významů sociálně produkovaných s významy obsaženými v textu, dominovat budou podle Fiska významy sociální." (Fisk citovan dle http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue01/recenze_fiske.htm). Ostatne cesky tisk byl plny preve tohoto nepochopeni dulezitosi a kdyz si kardinal Vlk stezoval na Madonnu, kdosi napsal, ze to pripomina situaci "kdy by si Dabel (a nebo jeho zastupce) stezoval na svoji prezentaci v zamku hruzy na Matejske pouti.
3B) Jo shodnem se, Fila zazertoval, placnul blbost, tak neni co resit. Jenom snad: Scrutona jsem jako pedagogickou autoritu necitoval.
3C) Jsem prekvapen, co se stalo z "obecne zname poucky". Najednou je z ni "text filmové teoretičky Petry Hanákové", MOZNA "variaci a parafrázi určité základní myšlenkové figury feministické teorie". Myslim si, ze pornografie je pro radu lidi neprijatelna (pokud tedy se jedna o vetsinu), protoze oddeluji intimni sferu sveho zivota od verejne a jsou presvedceni (mozna je to dano kulturou, mozna "lidskou podstatou"), ze rada veci jako vymesovani, sex, by nemela byt provadena / prezentovana verejne. Pochybuji, ze by jim vadilo, ze tyto praktiky provadi ve filmu modelka, miss, prezident, nebo ze porno ma strukturu detektivky. Nevim jakymi oslim mustkem se Fila dostal od tohoto tvrzeni k obecne znamemu tvrzeni "Pornografie je teorie, znásilnění praxe", "ci pornografie reprodukuje patriarchální obraz společnosti".
Off topic: Kamilem Filou uvedene nektere ceske zdroje jsem cetl. Priznavam, ze jsem v nich postradal jasny dukaz "že dominantní část [pornoprodukce] tyto postřehy [o patriarchalni forme] naplňuje". Predevsim nebylo jasne, jak autori dosli k odhadum o dominantni casti (z jakeho celku?). Existuji S/M pecka, kde je dominantni zena, muz. Ale to je ne trochu jinou debatu. Treba o tom, zda - li ony nektere radikalni feministky si neprojektuji do okoli vlastni mindraky (cimz nijak nezpochybnuju feminismus jako celek).
3D) A neni to tim, ze ta reklama je vlastne klipem? Plno (reklamnich) klipu vyuziva ten samy princip: typ utilitárnosti (sexuální stimulaci) jiným druhem utilitárnosti (zastavováním a prohlížením si oblečení). Pravda, omezuji se na soft-erotiku a interaktivni film je stale chapan jako neco relativne noveho.
3E) Ne tady si opravdu nerozumime - mohl by Kamil Fila uvest aspon nejake varianty sexualniho styku, co nikdy nejsou zobrazovany pornografii, protoze dominantní modus pornografie je určen k mužskému potěšení. Rad se poucim.
3F) Skoda, ze Kamil Fila se nejak nedefinoval onu "reklamu o ktere se bavime". DEFINICE reklamy muze byt treba nasledujici: 1. reklama je takove audiovizualni dilo, jehoz hlavnim ucelem je vyvolat predem (zadavatelem) definovane chovani (konzumaci piva, volbu urciteho politika). 2. Toto chovani musi byt jasne definovane, urcite.
Takze: I kdyz v Mission Impossible3 je silny product placement pro DHL, neni to reklama, protoze to neni HLAVNIM ucelem. Knihy (napr.) o zdravem zivotnim stylu nejsou reklamami, prestoze sikovny obchodnik dokaze vyuzit zmeny postoju lidi a adekvatne zmenit svuj sortiment. Naopak spot proti domacimu nasili v niz jde chlapek po ulici a kazdou patou zenu prasti je reklamou, protoze v zadani je presne definovano "co delat" – venovat pozornost svemu okoli, navstivit urcite webove stranky… jde o srozumitelny navodny klip.
Tim se dostavam k dalsi otazce, jakymi prostredky a zpusoby reklama dosahuje sveho cile. Zpusoby dosazeni (a tedy i forma) mohou byt velice ruzne. Tedy reklama muze "pouze informovat" a nebo primo vytvaret nevedome asociativni spojeni (typicke je "polevka z pytliku" a "stastna rodina", ci "vodka Absolut" a "kvalitni umeni" – "kdo rozumi umeni, pije vodku Absolut", muze znit jeji poselstvi). Dulezite je, ze ten "krasny svet" muze byt prezentovan i velice kvalitnim umeleckym dilem. Reklama je nastrojem, sluzkou pro urcita zadani, ale protoze jeji metody jsou znacne pokrocile a v rade ohledu netrivialni, jde o V NEKTERYCH PRIPADECH o kreativni praci. Pokud chce totiz oslovit inteligentni publikum (napriklad reklama pro fundraising symfonickych orchestru), musi komunikovat na urovni cilove skupiny.
Je pochopitelne manipulativni - ve svem textu o Ceskem snu tvrdim zdanlivy opak. Tam ale polemizuji s postojem, ze reklama vytvari urcite potreby, ktere jsou proto naprosto umele. Reklama IMHO neni schopna vytvorit potrebu, jen vyuziva a paratizuje na jiz existujicich potrebach, pripadne podporuje sireni informaci, ktere tyto jinak realne potreby "zakladaji", "podporuji". Greenpeace bylo uspesne, protoze zvolilo reklamni strategie jako nastroj pro podporu sireni realne existujicich nebezpeci a naopak uspesne byt prestava, kdyz jeho postoje maji formu, ale chybi jim realny zaklad (kritikove jako Lomborg mohou tvrdit, ze Greenpeace zvelicuje, ci rovnou lze).
Reklama opravdu nutne neukazuje svet nadbytku (neni to jejim definicnim znakem, nutnym atributem), ale svet dostatku, svet detsvi, harmonie, casto dost kycovite, povrchne, protoze hlavni roli hraje propagovany vyrobek. Tyto cilovou skupinou snadno rozpoznatelne svety sikovne asociuje s produktem - ladovska idylka prodavaji Bohemia chips.
Porno (ale nejsem v tomto ohledu zadny odbornik) je si velice podobne na rozdil od reklamy, protoze ruzne nakupujeme (podle sve kultury a penezenky), kdezto soulozime vicemene podobne.
Ondrej Capek (10.10.2006 15:11)
Kaja Sinefil: oops, sorry. Vynechal jsem jedno "e" - "detabuizujme" je skutecne neco jinyho nez "detabuizujeme".
Ondrej Capek (10.10.2006 13:21)
V cem je problem?
"A odsud lze snadno dospet logickou cestou, ze pokud skutecne detabuizujeme sexualitu, pokud zmenime nas kulturni ramec, zmizi take mnoho traumat. A to je mnohem fundamentalnejsi otazka, nez od kolika detam dovolit koukat na porno."
1. IMHO si myslim, ze sexualita byla znacne detabuizovana v dostatecne mire hned po revoluci (ale jsem omezen svou zkusenosti).
2. Urcita "tabu" mohou byt uzitecna. (Tusim ze) Merkelova v Nemecku komantovala prilis svobodomyslnou vychovu jako urcity typ "negativni svobody". Tim, ze detem nedame zadne omezeni, muzeme je traumatizovat (hezky priklad byl rozhovor s Larsem von Trierem).
4. Souhlasim, ze toto je podstatnejsi otazka.
5. Kulturni ramec se meni stale. V soucasnosti se mi zda, ze tento pohyb je od svobody k regulacim (kvuli terorismu...)
kája sinefil (10.10.2006 12:50)
"pokud detabuizujeme sexualitu" má asi jiný význam než "detabuizujme sexualitu", že pane Čapku?
Ondrej Capek (10.10.2006 11:40)
2 Kamil Fila: na zbytek odpovim pozdeji, ve stredu / ctvrtek
2 Ales: "idejemi" je spravne. Ale o to primarne az zas tak nejde. Prijde mi nekdy, ze humanisticky vzdelany clovek v Cechach casto sklouzava k uzivani prilis sloziteho jazyka. Opravdu je nutne, nepriklad pouzit Wittgensteinuv pojem "recove hry" (IMHO lepsi by byl diskurs). V tehle souvislosti mi trochu prijde skoda, ze Petricek pri prekladech Lyotarda ho vic nepocestil (kdyz muze byt Heiddegerovo "dasein" prekladano jako "pobyt", proc by "discourse" nemohla byt "rozprava"?). Ale to je na jinou debatu.
Jednoduse receno: existuje urcite neco jako novinarsky styl psani, snad i zanr. Ale ma v CR tento zanr jasna pevna pravidla? (projdete si Blesk, RX, Reflex, Lidovky... ) Da se rict, ze tyto pravidal jsou nejak jasne objektivne definovatelna (no, mozna nektera ano)? Lze pomoci nejakeho pravidla urcit zanrovy vyznam slova "implrese"? A pouzivaji ho novinari vybec mimo citace a nektere specialni texty (treba o vytvarnem umeni)? Rekl bych, ze ne.
Ostatne i "filosoficky zanr" je vec problematicka. Je pravda, ze postmoderna se tvari, ze je schopna stanovit co to je "filosoficky diskurs" (Lyotard), ale neprijde mi smysluplne / mozne definovat soubor previdel psani, ktery by pokryl na jedne strane Spinozovu geometrickou metodu a zaroven Nietzcheho aforismy. Ale treba Kamil Fila doda nejakou knihu, co neznam.
2 Otto Horak: Kamarad tomu rika "internetove kopani do kouli" ;-)) Co se tyce odkazovani na konkretno cetbu - prijde mi to uzitecne POUZE jako POMOCNY argument prave z dovodu, ktere jste uvedl (nikdo necte vse). Mnou uvedeny Roger Scruton ma tedy POUZE slouzit pro orientaci, (argumentace musi byt pochopitelna i bez nej) ne jako Autorita, kterou je treba omlatit oponentovi o hlavu ("KF: Ale asi tyto pracích nejsou příliš známé, soudě podle striktního zhodnocení...")
To ze Scruton neni psycholog vim, ale prislo mi na miste ragovat na obraty jako je "zbytecne sexualnich predsudky", "detabuizujeme sexualitu" (terminy pouzite Kajou CInefilem, NIKOLIV Kamilem Filou) spise odkazem na autora zabyvajiciho se rekneme moderni kulturou, nikoliv striktne psychologii.
Kamil Fila (kamil.fila@seznam.cz) (10.10.2006 11:07)
Oto Horák: Ale tak mě je jasné, že naše jakoby-terminologické půtky s Ondřejem Čapkem jsou vlastně jen takové samečkovské přetlačování se symbolickými faly.:) Doufám ale, že v těch příspěvcích nezaniknou podnětné dotazy i pokusy o seriózní odpovědi.
ad. "imprese" no ano, to je podnetne, zvlaste v pripade filmove kritiky, ktera se namnoze zaklada na vice ci mene systematickem prepisovani "bezprostrednich" dojmu, cimz se vlastne onen kategorialni rozmer imprese nadobro ztraci. zamerne prehlizim problem ruznych recovych her (filozofie x zurnalistika), o kterem hovori KF a ktery je asi zasadni, a citim, ze bude asi treba rozlisovat mezi distancovanejsimi a mene distancovanymi "idejemi", "impresemi"?? terminologicky tapu...
Vážení pánové,
nechci se Vám plést do sporů o pornografii, natožpak o sexuální výchovu ve školách, kterou já osobně deleguji sexuologům, psychologům a pedagogům. A vůbec už se nyní nehodlám vracet k Jiřímu Cieslarovi a jeho způsobu psaní.
Zaujaly mne jiné věci: vzájemné si předhazování neznalosti a odkazování na konkrétní, vyjmenovávanou četbu.
Budeme se asi muset smířit s /pro někoho možná ponižujícím/ faktem, že ani v nám nejbližším oboru neznáme "všechno". Především to souvisí /vedle naší paměti/ s tím, že literatura k tématu /prakticky v jakékoli oblasti/ je nyní natolik rozsáhlá, že není v lidských silách ji obsáhnout. Samozřejmě, můžeme se rozhodnout pro /větší či menší/ specializaci, a tím pro /relativně/ úplnější znalosti, nebo naopak pro více /tak či onak propojených/ oborů, a tím /relativně/ širší, avšak méně podrobné vědomosti. Dříve jsme snad /ale už to bude hezky dávno/ četli stejné knihy, dnes čteme /až na výjimky/ každý jiné. Upozorňujme na ty /z našeho hlediska/ nejdůležitější, nedivme se ale, že se často nebudou shodovat s těmi nejdůležitějšími pro někoho jiného.
Chcete-li, svět jako Borgesova Babylonská knihovna.
Právě při vědomí takto způsobených nesnází je velmi důležité se snažit o komunikaci a nikoli trumfování. Hledání statistického rozdílu mezi "mnohdy" a "většinou" nám situaci rozhodně neusnadní. /Já tato slova používám tak, že "mnohdy" znamená, že si nejsem jist "většinou". Může jí být a nemusí./ Jakékoli pocity nesympatie, dotčenosti a uražené ješitnosti vedou jen k /více či méně potlačované/ verbální agresivitě /tzv. silným slovům/ a demagogii, které možnou diskusi dokáží spolehlivě pohřbít. Bez respektu k partnerovi a jeho zkušenosti se nedá s žádným otevřením nového průzoru do problému, který případně může jako opodstatněný alternativní pohled chápat nejen oponent, ale i další čtenáři, počítat.
Jinak mám, pánové, návrh: co kdybychom pořádali veřejná klání "erudic", něco na způsob starých rytířských turnajů, jenom bez dřevců. Už vidím množství přihlášek, skoro jako na SuperStar. Myslím, že bychom měli o zábavu postaráno. /Zbývá ještě ovšem vymyslet odměnu vítězi… Každopádně, jak jinak v dnešní době, vítěz bere všechno!/
Kamil Fila (kamil.fila@seznam.cz) (8.10.2006 13:12)
Tuto delší reakci rozložím do tří částí:
- prvotně mylný předpoklad, s nímž Ondřej Čapek vstupuje do diskuse
- dohadování se o nedůležitých věcech, k nimž, když už ale byly načaty, je třeba něco říct
- odpovědi na podnětné dotazy
Za délku se čtenářům omlouvám, házím to sem po větší prodlevě najednou.
1) Můj text byl označen za "povrchni, urceny pro jedno cteni, tzn. pracujici s obvyklymi predsudky o reklame, radoby objevny..." Toto napsal někdo, kdo opakuje dokonale povrchní výrok typického frikulína z Českého snu "Ostatne i strop Sixtinske kaple lze brat jako reklamu na Boha" (Tvrzení extrémně hloupé a nevtipné.) Říkal jsem to Ondřeji Čapkovi už v osobní poště:
První věty věnované tématu znějí: "Dnes tedy o reklamě a pornografii. Pro někoho jsou tato dvě slova téměř synonyma." Všimněte si dobře – "pro NĚKOHO". Nikoli tedy nutně pro mě. Dal jsem si zvlášť záležet, aby bylo poznat, ze nemusím plně sdílet premisy, které uvádím. (Např. že reklama musí automaticky propagovat bezstarostný hédonismus a nemůže například apelovat na racionalitu či solidaritu.) Těch několik jmenovaných analogií stojí jednoduše na výběru toho, jak je reklama nahlížena jako "stejně zlá, ošklivá a špatná" jako pornografie. Můj přístup k obojímu je mnohem liberálnější. Je to editorial, který na počátku stanoví jistý předpoklad o podobnosti, aniž by ho bral absolutně a dováděl do všech důsledků, a pak říká: na reklamě firmy Shai je ale přece jenom něco zvláštního...(a tady je jádro textu, moje osobní postřehy a závěrečná výzva.)
Čili všechny předpoklady a potřeba osvítit mě, že "reklama není tak ošklivá", se míjejí účinkem. Můj text tedy s jistou ironií dokazuje jedno: nutnost mediální výchovy a posílení sekundární gramotnosti a také to, že zdánlivě povrchní texty je občas dobré přečíst si naopak pořádně a teprve pak se k nim vyjadřovat. Možná ale taky příliš spoléhám na to, ze lidi mají smysl pro humor, a ze vědí, že se zabývám populární kulturou bez předsudků (tzn., že jsem na straně culture studies, nikoli kritické teorie Frankfurtské školy). Pokud někdo neumí odečíst z textu hyperbolizaci, je to problém. Vzhledem k tomu, že má dost zpětné vazby od různých čtenářů, že ten článek je zábavný, bude porucha na přijímači Ondřeje Čapka.
2) Údajná blábolivost textu je dokazována taháním za slovíčka. Jestli modelky nebo pornomodelky, "oficiální firma" a potom v diskusi "nedistancovaná imprese". Ano, cokoli z toho může být přepsáno lépe. Legrační z mého pohledu editora je, že takových věcí najdu při opravování cizích textů v Cinepuru každému několik a beru to jako běžnou věc, že někdo něco nedomyslí do důsledku a neumí se coby autor vcítit do nezasvěceného čtenáře. Někdy to může vadit, jindy nemusí. Nedělám z toho vědu ani důkazní materiál o nevzdělanosti. Ani jeden z těch dvou případů obsažených v editorialu navíc nemá vliv na celkové porozumění textu. Nicméně, abych se z toho úplně nevyvlékl: cokoli, co posílám do tisku, si poměrně dlouho rozmýšlím a vím vždy velmi dobře, proč jsem použil určitý výraz. Na "oficiální firmě" opravdu není nic divného. Neoficiální firmy existují, ať už je to zmiňovaná mafie, nebo desítky a stovky různých internetových mystifikací. A věta s impresí mohla být napsána třeba takto: "Jeden z úplně posledních Cieslarových textů, Zlomené květiny v A2 je typicky poetizující imprese, což je pravý opak kritického, distancovaného psaní a myšlení." O tom, jak různě se dá slovo imprese chápat (filozofický pojem vs. žurnalistický žánr), se rozepisovat nebudu.
3) a) Madonna, b) vývojová psychologie, pedagogika a výuka, c) "známá poučka", d) pornografická struktura, e) princip opakování, f) komplementarita
A) Madonna – Ondřej Čapek píše: "Jasne, proc ne klipy Madony? ...ehmm, no treba protoze jsou sice libive, ale pomerne tupe, odvozene." Vida, takže někdo, kdo mě mentoruje za to, jak "neznám" Helmuta Newtona, Andyho Warhola, Ivana Zachariáše a spol. a jsem údajně povýšený nad reklamní průmysl, začne s naprosto povýšeneckým a trapným odsuzováním určité audiovizuální produkce čistě na základě svého vkusu a omezeného rozhledu. Kolik těch klipů Ondřej Čapek viděl, co o nich četl, dá se smečovat… Nevím, nakolik mám brát ten názor vážně, ale v jeho jádru je představa, že učit se má jen o něčem "umělecky hodnotném". Právě tohle ale znemožňuje skutečně dobrou mediální výchovu. Učit se má o tom, co je dobově společensky významné, co je v komunikačním oběhu, co umožňuje vytvářet si určitou identitu, co nám pomáhá orientovat se. Madonna je v tomhle samozřejmě úkaz. Přijde mi téměř zbytečné vypisovat spousty feministických textů o tom, jak Madonna nakládá s ženskou identitou a opozicí "děvka-světice", texty z oblasti culture studies o tom, jak dekonstruuje označující a označované (viz John Fiske, Reading the popular), či analýzu Wolfganga Welsche (v knize Estetické myslenie), který analyzuje a srovnává performanci multiplikovaných identit u Madonny a Cindy Shermanové. Ale asi tyto pracích nejsou příliš známé, soudě podle striktního zhodnocení Ondřeje Čapka, mající intelektuální sílu jenom díky tomu, že vypadá jako hospodské bouchnutí stolu (ve stylu "Co s nějakou Madonnou? Komerční sračka! Já mám lepší zájmy.").
Čili opačný, správný (poněvadž přínosný) přístup je: bez ohledu na individuální vkus, Madonna si zaslouží, abychom se snažili pochopit, co v dnešní kultuře představuje a jak na nás působí, resp. provokuje k reakcím (přičemž to "my/námi" není nějaká jednolitá masa). Přesněji, nejde o to, co si zaslouží Madonna, ale že my si zasloužíme dozvědět se něco víc a nebýt jen fanoušci, nebo neznalí povýšenci.
B) Ondřej Čapek jako pedagogickou autoritu (či snad autoritu z oblasti vývojové psychologie?) cituje Rogera Scrutona.;) Já nebudu citovat pro jistotu nikoho. Editorial byl výzva k tomu, abychom dělali něco s tím, že v naší mediálně hypersexualizované době škola zaostává jak v sexuální tak v mediální výchově. O tom, co se bude učit, odkdy se to bude učit, kdo to bude učit, jestli něco bude povinné, nebo volitelné, o tom jsem v editorialu nenapsal ZÁMĚRNĚ NIC.(Spoléhám na nějakou širší interdisciplinární debatu.) Jen jsem upozornil na to, že ve chvíli, kdy se objeví takováto reklama, tak to opravdu hoří. Bohužel jsem pak neuváženě zažertoval na téma "děcka už to beztak znají" a to bylo osudné. Neměl jsem to dělat, tohle beru opravdu jako čisté plácnutí do větru, kvůli kterému je možné se po mě vozit. Vycházel jsem jen z osobního přesvědčení a zkušeností, že pokud je možné dětem ve školce ukazovat kondomy a číst si s nimi v knihách, kde je dopodrobna obrazově i slovně vylíčen pohlavní akt, růst dítěte v děloze a porod, není problém jim informace postupně dávkovat tak, aby se rostoucí děti seznamovaly i s jinými projevy sexuality, než je ta "normální", přípustná, "zdravá", utilitární (rozmnožovací), láskyplná. Netvrdím, že "Sledovani orgii ve trinacti vede k stastnemu zivotu", jak se mi Ondřej Čapek snaží podsouvat. Ostatně, kdyby se na tu reklamu podíval, těžko by ji nazval orgiemi. Problém je v tom, že to právě orgie nejsou, že to dokonce podle mnoha znaků ani není porno dominantního typu. Ptát se, jak na nás taková reklama působí, se můžeme i "dětí", jestliže je jim materiál dostatečně dobře předtím osvětlen. Pokud můžeme ve školách promítat dokumenty o potratech… Všechno záleží na způsobu komunikace, uvedení do kontextu a řízení následné debaty. Nedělám si iluze o pubertálnosti žáků posledních ročníků základní školy, ani nezpochybňuju nárok některých (třeba nábožensky založených) rodičů nevystavovat své děti takovýmto materiálům, ale k tomu, co lze a co ne a za jakých podmínek, už má sloužit širší diskuse a pokusy v praxi. Skutečné problémy nastanou, až se reklamy typu "there is no reason to be shy" stanou standardem, v éře, kdy se rozvine interaktivní televize.
C) Ondřej Čapek se ptá, odkud doložím tvrzení "...pornografie není nepřijatelná pro svou specifickou amorálnost, ale proto, že zrcadlí praktiky běžného života, které jsou obvykle nazírány jako nepornografické..." "Opravdu je znama poucka znama? Lze vubec nejak dokazat pravdivost toho, co autor tvrdi?"
- Větu o tom, že porno je nepřijatelné proto, že zrcadlí praktiky běžného života, nahlížené obvyklé jako nepornografické, si pamatuju z jednoho textu filmové teoretičky Petry Hanákové (konkrétně to bylo v již zaniklém časopise Biograph). Nevím přesně, odkud ji má ona, jestli jde o citát, nebo její vlastní variaci a parafrázi určité základní myšlenkové figury feministické teorie. Ten myšlenkový obrat prochází veškerou současnou odbornou literaturou o pornografii (kterou znám) a má zhruba tyto podoby: Pornografie je teorie, znásilnění praxe (Andrea Dworkinová). Pornografie reprodukuje patriarchální obraz společnosti, v níž dominuje muž a celé společenské uspořádání vyhovuje lépe jeho uspokojení. Pornografie zesiluje voyeuristický typ pohledu (typický pro většinu narativních filmů), v nichž je žena redukována na pouhý objekt (Laura Mulveyová). Atd. Mnou uvedená věta a za ní napsaná závorka s konkretizujícím výčtem praktik to shrnují to obecnějšího náhledu. Porno v tomto chápání je to ošklivé, nafouknuté zrcadlo společenských vztahů, kde mužský princip dominuje, přesněji dominuje heterosexuální muž nad ženou. A jestli jdou takovéto výroky dokázat? Pečlivým sledováním různorodé pornografické produkce lze dojít k tomu, že dominantní část tyto postřehy naplňuje, doslova je převádí ve svůj hybný princip. Jiná otázka je samozřejmě recepce, způsob kontumace a identifikace. Tam je to složitější, ne veškerá ideologie (kterou si dominantní modus obrazové pornografie nese) je recipována naplno a přijímaná jako neproblematická, čistě stimulační, oslovující pouze přirozené pudy. Část zážitku s pornem v sobě nenese dojem absolutní autenticity, ale možnost přijímat pornografii spočívá i v přijmutí její absolutní fiktivnosti (dobře o tom mluví psychoanalytik Slavoj Žižek, totální viditelnost je podmíněna přijetím absurdnosti "zápletek".)
Z knih, které bych na toto téma doporučil: Linda Williamsová: Hard Core: Power, Pleasure, and the "Frenzy of the Visible" + Porn Studies; dále Peter Lehman: Pornography: Film And Culture + Drucilla Cornellová: Feminism and Pornography (Oxford Readings in Feminism) + David Loftus: Watching Sex: How Men Really Respond to Pornography + Legs McNeil, Jennifer Osbornová: The Other Hollywood: The Uncensored Oral History of the Porn Film Industry. V češtině vyšlo kdysi monotematické číslo časopisu Biograph věnované pornografii, dobrou sbírku textů obsahovalo i monotematické číslo slovenského časopisu OS, zajímavé bylo rovněž monotematické číslo časopisu Analogon. Myslím, že pokud měl někdo šanci nahlédnout aspoň trochu do některé ze zmíněných publikací, bude mu ona "známá poučka" připadat přinejmenším povědomá a/nebo bude chápat, odkud je vyvozená.
D) "jaka ´pornograficka struktura´? Nevim, porno je zpravidla strihano dost tupe a jen prebira jine postupy (jenze na tom necitim nic pohorsujiciho)."
- Nevím, jestli Ondřej Čapek chápe pojem struktura jenom ve smyslu filmového střihu. Pro mě je struktura dána "narativními postupy" pornografické akce, přechody mezi praktikami, předepsanými pozicemi, délkou stimulace a typickým zakončením (cum shot). Reklamy firmy Shai jsou ovšem stříhány tak, že neumožňují tak dlouho délku stimulace (opakování), nevidíme plynulé přechody v zaujímání pozic, a vyvrcholení (v případě heterosexuálního páru) není v režii muže. Z utilitární funkce se tak reklama na oblečení Shai přesouvá spíše k funkci estetické, případně umožňuje narušit jeden typ utilitárnosti (sexuální stimulaci) jiným druhem utilitárnosti (zastavováním a prohlížením si oblečení).
E) "Reklama skutecne muze byt zalozena na opakovani, ale u porna to neplati - tzn. porno se snazi situace variovat, to ze se opakuje neni zamerem, ale vysledkem omezenosti poctu variant pohlavniho styku."
- Tady si nerozumíme. Opakováním u pornografie je myšleno více věcí. Zaprvé repetetivnost samotných pohybů, daných jednak tím, aby stimulace byla dostatečně dlouhá a jednak tím, aby se tyto pohyby vštípily do paměti (jakási výuka v tom, "jak to dělat"). Zadruhé: opakování jistých postupů v pornografii NENÍ dáno především omezeností počtu variant pohlavního styku, ale tím, že dominantní modus pornografie je určen k mužskému potěšení, které omezuje počet variant na sobě výhodné. Řekněme, že analogie mezi reklamou a pornografií je v tom, že nám opakováním určitých vzorců "vizualizované slasti" vštěpuje, že jiné podoby uspokojení ani neexistují. (Opět, z perspektivy culture studies: ne každá nabízená reprezentace a význam musí být v procesu recepce čtena dominantním, preferovaným způsobem. Nemám k tomu nijak dogmatický, jednostranně kritický přístup.)
F) Ondřej Čapek mi do emailu přihodil ještě otázku: "Jsou komplementární v tom, jak okázale předvádějí přebytek materiálních zdrojů a energie a jak si potrpí na opakování sloganů a gest. - jak pak se ty svety doplnuji? Priklad one komplementarity..."
- Myslím, že si stačí tu větu pořádně přečíst a podívat se i na věty další. Reklamy, o nichž se bavíme a které vyhovují tomuto popisu (tedy např. asi nikoli reklamy na charitativní organizace), jsou založeny na ukazování luxusu, přebytku, lidé mají vždy víc než (s)potřebují. U pornografie je tomu podobně, ty materiální přebytky mají až komický rozměr (nadměrné pohlavní údy, silikonová prsa, nekonečná energie a chuť souložit, dávky ejakulátu atd.). Toto je doposud (převážně) analogický vztah. Vztah komplementarity vzniká tím, že zásobárna materiálních zdrojů (jídlo, kosmetika, bytové zařízení atd.) poskytuje možnost k vybití a vyloženě až plýtvání energie (souložení dobře živených, pečlivě upravených lidí v zařízených apartmánech). Obojí je obrazem civilizace, která má spoustu prostředků. Reklama vytváří dojem zásobenosti, pornografie dojem možnosti vybít se a plýtvat, aniž by docházelo ke ztrátám. Reklamní svět luxusu jako by byl podmínkou k sexuálnímu užívání si, tak, jak ho reprezentuje dominantní podoba pornografie. Zní to možná trochu výstředně, ale ten princip funguje.
Ondrej Capek (6.10.2006 14:58)
Ales: "imprese" je obvykle v ceskych textech pouzivana v humovskem vyznamu slova: "Podle Huma vše, co o světě víme a čím si můžeme být jisti, jsou jen naše imprese a naše ideje (myšlenky). Imprese představují původní vjemy, původní prožitky skutečnosti. Ideje vznikají pak pozdějším znovuvybavením impresí a ve své podstatě to jsou složené imprese." Jinak receno: imprese v sobe nese evidenci existence vnejsiho sveta a to vnimaneho bezprostredne, tedy neni to vzpominka, je puvodni preve ve smyslu nijak rozumem, mysli n ekorigovana... Samozrejme, mnozi jini filosofove maji trochu jine pojeti toho jak percipujeme vnejsi svet, ale pokud pouzijeme impresi jako termin, vzdy ma tento vyznam. Ostatne to plyne i z latiny: im- presse = vtlacovat.
ad. "nedistancovane imprese" - hmm, ja bych rekl, ze i kritik muze nebo lepe receno musi mit vjemy a dojmy, a potom se da rozlisovat mezi nedistancovanymi (nekritickymi) dojmy (imaginarno) a distancovanymi dojmy (analyza, kritika). z tohoto pohledu mi Filuv termin zase tak tautologicky neprijde. ale mozna je hacek v privlasku "poetizujici"...
Ondrej Capek (4.10.2006 15:03)
Netrapim se.
Nepracuji v reklame.
Souhlasim s tim, ze editorialy jsou urceny k zamysleni, zamyslel jsem se a prislel mi ten text jako ptakovina (muj nazor, zatim ho moc nevyvratil).
Nerozumim, proc v diskusi Markovi Vajchrovi slibuje neco co potom nesplni.
Nevim presne co, kdy a jak vystudoval, ale rozhodne ma potize s pouzivanim cizich slov: "nedistancovana imprese" zni hezky az do chvile, nez si to clovek prelozi do cestiny: dojem ci vjem (imprese) je totiz vzdy bezprostredni ( a tedy nedistancovany). Vyrok podobny jako "kulata koule". Cimsi pripomina Cieslaruv "uhelnik byti".
Velmi off topic:
Ulehcim trapeni Marku Vajchrovi i Ondreji Capkovi.
Vezmete si Concettino ohlednuti nebo Kocky na Atalante a najdete si libovolny Cieslaruv text zanrove zaraditelny jako "portret" (vyjma nekolika textu o polskych reziserech).
V dotycnem editorarialu ty texty (autory) i jmenuju, specialne jsem pak zminoval toho Felliniho jeste v diskusi, vcetne ukazek. Co vice jeste chcete? Jmenovat dusledne TEMER VSECHNY texty z tech knih, vzit si Literarni noviny, nebo A2 a prochazet to clanek po clanku? (Dobre, tak treba jeden uplne z poslednich Cieslarovych textu, Zlomene kvetiny v A2 jsou typicky poetizujici, nedistancovana imprese.)
Stejne tak JE v editorialu uvedeno, KDY Cieslar provadel kritiku, osvetlujici koreny urciteho presvedceni, jazyka a spol. Slo o dila, kdy pomoci autorskeho hledika narazel na autenticnost ci neautenticnost urciteho dila nebo vyroku.
Predmetem editorialu bylo, ze tato metoda striktne autorske kritiky ma velmi zuzeny zaber a neni schopna vyrovnat se s vice nez polovinou zbyvajici filmove produkce. Nehlede na to, ze pokud autor dila konvenuje autorske optice zamerene na "autenticnost", je dale nekritizovatelny a nekritizovany. Samotne predpolady "stretu s esteticnem", jenz zakladaji impresionisticke psani, nejsou dale problematizovany.
Handrkovat se o "mnohdy", "vetsinou", nebo "vsechny" mi prijde zbytecne. "Vsechny" jsem nenapsal a ty dalsi dva vyznamove odstiny nehraji roli. Editorialy jsou JEN PODNETY k dalsimu cteni a hledani. Negovat nevyrcene vyroky je k nicemu. Dozadovat se dukazu, kdyz uz byl podan, rovnez. Smyslem bylo poukazat na to, ze ony velmi ocenovane texty (ty "literarne krasne") jsou vnitrne problematicke. Nahodily vyber textu nepomuze, je treba jit po urcitych zanrech a retorice.
K pornografii, Madonne a medialni vychove dale v sobotu.
Ondrej Capek (4.10.2006 12:07)
MARNY BOJ ZDENKA HOLEHO S VYROKOVOU LOGIKOU
Vajchar: "Cieslarovy texty vykazují "více funkci poetickou než poznávací (tedy reflexivně-kritickou)"; sám jsem citoval text podle mého názoru dokládající, že Cieslar naopak dokázal být – přinejmenším někdy – autorem v pravém slova smyslu reflexivně-kritickým."
Reakce Holeho je uplne k necemu jinemu: "Ale pokud nekdo nerozumi slovu vice, je to tezke. Slovo vice oznacuje KVANTITATIVNI nepomer. Pokud tedy Cieslarovo psani vykazuje "vice funkci poetickou, nez poznavaci" neznamena to, ze zadnou poznavaci nema. Pak konstatovani, ze jedna ukazka, dokazala opak, neni vice ci znacne licha, ale je zcela licha."
Vajchar neguje ve skutecnosti vyrok: "Cieslar VE VSECH textech vykazuje "vice funkci poetickou, nez poznavaci" (ktery ale Holy, Fila nenapsali) vyrokem Cieslar ALESPON V JEDNOM TEXTU toto nedela. (pricemz poukaz na udajne nepochopeni typu pomeru, ktery zaklada slovo "vice" je mimo)
Vajchar spravne chape puvodni Filuv (Holeho) vyrok: "Cieslar dokonce často nebyl v přísném slova smyslu ani kritik. Jeho texty vykazovaly MNOHDY více funkci poetickou než poznávací (tedy reflexivně-kritickou)" a chce jeho verifikaci pomoci (de facto) nahodneho nestranneho vyberu statistickeho vzorku z mnoziny vsech Cieslarovych texty. Co je naprosto korektni zpusob dukazu.
Co mi spis prijde vagni a nekonkretni je ono slovo MNOHDY. VETSINOU je lepsi termin s presnejsim vyznamem.
Je mi to lito, ze se zase musime vracet snad k uz uzavrene zalezitosti. Ale pokud nekdo nerozumi slovu vice, je to tezke. Slovo vice oznacuje KVANTITATIVNI nepomer. Pokud tedy Cieslarovo psani vykazuje "vice funkci poetickou, nez poznavaci" neznamena to, ze zadnou poznavaci nema. Pak konstatovani, ze jedna ukazka, dokazala opak, neni vice ci znacne licha, ale je zcela licha.
Marek Vajchr (2.10.2006 08:36)
Vážený pane Čapku, ve Vaší debatě s Kamilem Filou mne zaujal moment, kdy konstatujete, že si rád přečtete všechno, co Kamil Fila "precetl o vyvojove psychologii, pedagogice. Fakt bych rad znal autority o ktere se opira. Ja jsem aspon jedno jmeno uvedl." (27. 9.) Váš požadavek mi připomněl, že 11. 5. jsem v rámci zdejší debaty nad Filovým textem o Jiřím Cieslarovi Filu požádal, aby uvedl "dejme tomu pět nebo deset Cieslarových textů", kterými by mohl doložit své tvrzení, že Cieslarovy texty vykazují "více funkci poetickou než poznávací (tedy reflexivně-kritickou)"; sám jsem citoval text podle mého názoru dokládající, že Cieslar naopak dokázal být – přinejmenším někdy – autorem v pravém slova smyslu reflexivně-kritickým. Kamil Fila reagoval tentýž den, že mi "rád odpoví", má však momentálně příliš práce, než aby něco dohledával, a dostane se k tomu "nejdřív za týden". Nedostal se k tomu dodnes. Potěší mne upřímně, jestliže si Kamil Fila – kterému momentálně "sedí na krku uzávěrka" – při své zaměstnanosti dokáže najít čas na to, aby věcně zareagoval na Vámi vznesený dotaz.
Ondrej Capek (1.10.2006 11:34)
Na reakci se tesim. Zatim se Kamil Fila moc nepredvedl. V reklame nepracuju.
Onou rozhlehlosti jsem mel na mysli treba ruznorodost lidi, co se podileli uz jako znami a respektovani umelci (na rozdil od Sibel Kekilli, ktera tol¨cila porno jako neznama) na ABSOLUT VODKA ART COLLECTION. Ross Bleckner, Keith Haring, David Levinthal, Vik Muniz, Helmut Newton, Ed Ruscha, Kenny Scharf, Donald Sultan, Andy Warhol... jsou podle pornoodbornika Kamila Fily clenove jakehosi uzavreneho a spinaveho sveta. Hmmm...
Jsem rad ze Fila je mou vetou pobaven. Ja se zas bavim obratem: "proste vyraz". Uznavam, proto tomu se uz da namitnout - kde chybi vyznam, chybi prostor pro smysluplnou diskusi.
2 Oto Horak: diky za dobry priklad "by se na chrám svatého Víta promítala reklama Lidlu, který je nejlepší, či obří genitálie". Problem Lidlu na Vitu je IMHO nikoliv v samotnem reklamnim pouziti ale v propagovanem produktu. V propagaci (a tedy reklame) na CR, je pouziti sv. Vita adekvatni.
Predstavme si reklamni kampan zamerenou proti rasismu, kde se objevuji zabery Terezina. Dle meho to ani nebude budit pohorseni, ale pritom je to reklama. Nepohorsuje - protoze cil (="produkt") je adekvatni, je mozne si predstavit adekvatni formu. Kdyz Rocco Sigfredi mel napad natacet v Terezine porno, nikdo se ho neptal po scenari, proste to ihned zakazali. Snad dostacujici dukaz ruzne miry otevrenosti obou svetu.
Chystam se na poradnou odpoved (jak je to s tou "pornografickou strukturou", "Madonnou", "vyspelosti deti" apod.), ale to by mi nesmela sedet na krku uzaverka. Zatim si dovozuji, ze O. Capek pracuje v reklamnim prumyslu a svevolne si projektuje do meho textu si neco o generalizacich, ktere jsem neprovedl. Uvedeni analogii neni nutne generalizace.
A ta "oficialni firma"? Zadny spatny preklad, proste vyraz. "Neoficialni firma"? Treba mafie...:)
Zato veta "Svet reklamy je skutecne extreme rozlehly, proto odlisny od pornografickeho sveta. " me fakt pobavila. Ukazkova generalizace.
REKLAMA A PORNOGRAFIE
Reklama a pornografie toho mají nepochybně společného dost, především se čím dál víc doplňují a nápadně připomínají rybaření a barona Prášila, nehorázně zveličují nebo dokonce předstírají něco, co není.
V této stručné poznámce se chci věnovat jedinému, ale asi nejdůležitějšímu aspektu této problematiky.
Reklama a pornografie existovaly vždycky, měly různou podobu a někdy byly pouze více potlačeny než jindy. Snaha je vymýtit /podobně jako kouření, nevěru a prostituci/ se jeví nutně neúspěšnou a tedy zbytečnou. Smiřme se s realitou. Neznamená to ovšem, že máme dovolit, aby se na chrám svatého Víta promítala reklama Lidlu, který je nejlepší, či obří genitálie. /Karlův most by k tomu také mohl nyní něco dodat./
Naši fundamentalisté kapitalismu bez přívlastků a volné hry tržních sil /Miroslav Ševčík a spol./ odmítají jakékoli regulace a zásahy státu /snad s výjimkou nizoučkých daní/. Nechtějí vzít na vědomí, že tržní principy fungují tak, že neomezeně posilují silné a berou postupně vše slabým. Proto v civilizovaném světě /počínaje pádem Wellingtona, bouřemi v Manchesteru a chartismem/ pochopili nutnost rovnosti šancí a regulace trhu. Podle stavu v naší vlasti jsme civilizovaní zatím jen napůl. Změnu nezařídí žádný deus ex machina, bez našeho přičinění k ní nedojde. Stačí k tomu jen tohle: vykázat Jeho Veličenstvo Konzum do příslušných mezí. /Výrobci reklamy a pornografie nás od toho budou ovšem vehementně, nezištně a v našem zájmu odrazovat./ Abychom totiž nedopadli, jak ta nespokojená rybářka z Werichovy pohádky.
Největší faux pas je ovšem, když si reklamu a pornografii pleteme s realitou. Není jí, v tom připomíná film. A jsme doma.
ocapek@gmail.com (29.9.2006 14:57)
Myslim, ze je to jeden priklad problemu tohoto textu. On ten text je tak trochu zvast a je z nej citit, cituji "premoudrelost cerstveho absolventa kurzu "Porozumte vsemu behem peti dnu"".
Fila neumi pracovat s terminy dalsi priklad - co je "oficiální" firma, existuje snad nejaka neoficialni firma? (spatny preklad mainstream retailer?)
Pouziva neprokazatelne generalizace: "Stigma jisté zaprodanosti a "špinavosti" lidí, kterí v techto odvetvích pracují, a paradoxne výsledná sterilita svetu, jež jsou výsledkem jejich práce, ciní z reklamy a pornografie zvláštní blížence." - to ma na mysli i autory reklamnich materialu na ABSOLUT vodku, Zachariasuv klip na propagaci sil UN, socialni reklamy, co poustel Jiri Seidl na Jednom Svete, vizualne zajimave reklamy na O2, iPod, politicke reklamni klipy...?
Svet reklamy je skutecne extreme rozlehly, proto odlisny od pornografickeho sveta. Jsou jiste spatne reklamy, ale i reklamy tvurcu jako je Mucha, co jsou BEZNE prezentovany jako umelecka dila. Ostatne i strop Sixtinske kaple lze brat jako reklamu na Boha ;-))) V pripade pornografie tomu tak obvykle neni.
Ostatne i Filovy reakce vypovidaji, ze vlastne text je takovy bulvar pto pseudointelektuala - povrchni (dukazy jsem uvedl), urceny pro jedno cteni, tzn. pracujici s obvyklymi predsudky o reklame, radoby objevny...
Co se tyce
"kdyz kazdy anonym pozna Sophii Moon a Zafiru" - obe jmena jsou uvedena v zaverecnych titulcich toho dilka.
"Ale uvadet vycet "zasadnich del"?" - minena dila O PORNOGRAFII, nikoliv PORNOGRAFICKA. Co pry Fila cetl a ja ne.
anonym: Aha, uz to tam vidim, v cem je problem. Mne ta pojmenovani neprisla sebemensim zpusobem divna. Pravda, ze souradny vycet nebo systematicky uzivana predpona porno- by to vyresila. To je pravda. Ale uvadet vycet "zasadnich del"? Proc, kdyz kazdy anonym pozna Sophii Moon a Zafiru :)
"Proč s nimi nerozebírat tuto podivnou internetovou událost nebo videoklipy a koncertní show Madonny?"
V českém školství je zcela nezvyklé vést diskuze nebo rozebírat aktuální kulturní (ale i jiné) fenomény.A zabývat se např.v posledním ročníku základní školy alespoň trochu seriózně takovým tématem jako je pornografie mi přijde (vzhledem k tamnímu "pubertálnímu klimatu") takřka nemožné.
Ve svete O. Capka je to tak, ze rada tvrzeni ma presnej vyznam, ba dokonce obcas jsou to presne definice.
Takze jak mam rozumet vyznamu slov "slavny" ci "vyznamny"? Kde jsou nejake reference na ony zasadni dila o pornografii? Je Fila schopen dolozit sva tvrzeni zdroji?
Abych trochu posunul tuto debatu: holky z videa se jmenuji Sophie Moon a Zafira.
Vetsina ( i lide co v oboru pracovali) chapaji modeling jako predvadeni satu a pomerne presne rozumi hranice mezi pornem a modelingem. Na kterem molu, pro kterou firmu mimo Shaiwear pracuji Sophie Moon a Zafira jako "slavne modelky"? Je pravda, ze: "Sophie Moon started her career as a fashion model, but quickly entered the adult industry and became one of the most recognizable faces in the European pornography industry.", ale o slave Sophie jako modelky se toho moc zjistit neda.
Ke stylu Filova textu: Pokud ON chape rozdil mezi modelkou a hereckou pouze v mediu - film/fotka, tak bych spis pouzil souradny vycet: "modelky a pornoherecky", nikoliv zavorku, ci spise "pornomodelky a pornoherecky".
Vyraz modelka se pouziva bezne i pro pornoherecky, ktere netoci jenom filmy, ale take pozuji. Kde je problem? Kdyz foti, tak je modelka. Kdyz toci, tak je herecka. Nebo je to ve svete O. Capka jinak?
ocapek@gmail.com (27.9.2006 14:48)
...a ze by si navic mohl v mezicase precist nejakou literaturu o pornografii...
Jak napriklad...? Priznavem, ze takhle je to steknuti do vetru. Mimochodem, pokud nekdo pouzije obrat "profesionální pornoherečky (slavné modelky z Maďarska)" - tak mi prijde, ze proste nevi o cem mluvi. Ale pro secteleho Kamila Filu zajiste nebude poblem dolozit jmena nejake te slavne modelky, co je zaroven pornohereckou.
Chapu, ze jde o "editorial" a proto z v nem nejsou poznamky pod carou. Ale odkud dolozi tvrzeni "...pornografie není nepřijatelná pro svou specifickou amorálnost, ale proto, že zrcadlí praktiky běžného života, které jsou obvykle nazírány jako nepornografické..." - tedy jestli to nema z vlastni hlavy. Ja vim pouze o tom, ze pornografie muze mit urcite blasfemicke prvky (spojeni nizkeho a vysokeho, a la soulozici jeptisky).
Jinak - nereaguju jen na editorial, ale na jeho prispevek "Kamil Fila | 16.09.2006 - 21:27:14". Z kontextu je snad jasne, ze je minena pornografie. To jen pro poradek. A rad si prectu co vsechno Kamil precetl o vyvojove psychologii, pedagogice. Fakt bych rad znal autority o ktere se opira. Ja jsem aspon jedno jmeno uvedl.
Davam si nacas s odpovedi, protoze delam na jinych vecech a jsem ted liny argumentovat a dohledavat. Ale v zasade si myslim, ze si Ondrej Capek vyvozuje z editorialu neco, co v nem neni, a ze by si navic mohl v mezicase precist nejakou literaturu o pornografii.
ocapek@gmail.com (23.9.2006 13:07)
Milej Cibefile, kajo, bacha na to normativni hodnoceni :-)) zatim jsi se moc argumentacne nepredvedl.
Tak predevsim: "zbytecne sexualnich predsudky", "detabuizujeme sexualitu" - kazda kultura ma urcitou soustavu sexualnich tabu. Proc asi? Jsem trochu unaveny s bojovniky za bourani tabu, protoze co kdyz jsou tyto tabu do znacne miry (a opravdu se nezastavam puritanismu 19. stolet) fungujici, i kdyz presne mozna nevime jak.
Roger Scuton napriklad tvrdi, ze zrusenim tabu zanikaji i ritualy zasveceni, prechodu do dospelosti a (post)moderni clovek je tak maximalne starym ditetem, nedospeje. Nemusime ze Scrutonem souhlasit, kdyz hodnoti Nirvanu, ale co kdyz se ve znacne casti ostatniho neplete?
Ja si myslim, ze mab | 22.09.2006 - 11:22:00 uhodil presne hrebik na hlavicku: v predstave dospeleho ucitele, pousticiho ctrnactiletym detem porno je cosi odpudiveho - a opravdu si nemyslim ze odpudivost plyne z mych nezvladnutych pruderii (a zase naopak: sex mezi dvema 13ti 14ti letyma, ci mezi 14ti letou a dospelym sice neni dovolen, ale je to neco jineho nez Filova teze "porno do skol" - neodpuzuje to cloveka tak radikalnim pusobem.
Znovu opakuju: nebavime se o nejakem zatajovani infomace, ale o statem zavedenem (jde prece i o STATNI skoly) zpristupneni pornografie se vsim jejim tupym konzumeristickym zobrazovanim pohlavniho styku, se specifickym estetickym kodem (ktery vznika spis jako vedlejsi produkt.
Zaverem: verte mi, ze i v experimentovani je treba zachovat miru. Fakt jo.
Naopak neni pravda, ze "Je to nase civilizace, ktera chrani deti pred sexem a ty, kdyz ho pak zaziji, tak maji, prave kvuli te civilizaci, trauma na cely zivot." -- proc by mely ho za soucaneho stavu te civilizace meli mit...? A i na venkove viktorianske anglie se pomerne soulozilo bez traumat.
imho v holandsku myslim existuje jedna pseudostrana muze s krivymi zuby, kterou by tento clanek jiste potesil
Kaja Cinefil (22.9.2006 10:06)
Ale na to se da koukat jednoduse obracene. Zbavi se zbytecnych sexualnich predsudku, pruderii, sex budou delat s vetsi radosti, nebudou se bat experimentovat, nebudou mit traumata, budou mit zkratka sexualni eden. Asi takhle naivne pusobi tvuj popis negativniho vlivu pornografie.
ocapek@gmail.com (20.9.2006 15:49)
Aaa, tomu rikam PREDPOKLADATELNE NEDOROZUMENI. Ja neznam naprosto zadne zasadni jednoduchy duvody plynouci primo a jasne z lidske prirozenosti PROTI soulozeni ve -nacti letech. Vzdy tam hraje velkou roli mistni kultura.
A nemam naprosto nic proti sexualni osvete, vychove vedene odborniky, kteri mohou jit i proti zamerum prilis bigotnimch rodicu. Jde mi o neco jineho: Fila jasne tvrdi, ze ukazovani de facto formalizovaneho pohlavniho aktu detem neni problem. Myslim si ze je mozne, ze predcasnym ukazanim (-GRAPHEIN zobrazeni) vseho sexualitu nicime, deformujeme. Ostatne neukazujele bezny sex a bezne aktery, ale chovani devek (PORNOS). Mozna ze to problem je - nikoliv imanentne moralni (vuci nejakemu souboru historicky podminenych moralnich pravidel), ale psychologicky - co kdyz ony deti o neco zasadniho v zovote prijdou, nebo neco nenaleznou? Co kdyz vysledkem budou nestasni dospeli?
kájin sinefil (20.9.2006 15:36)
Ono to s tim pusobenim sexuality na deti ve vyvoji je dost slozity. Myslim, ze to bylo loni, kdy se odehraval proces s potomky vzbourencu z lodi Bounty, kteri vlastne uz nejake to stoleti ziji na nejakem tom malem ostruvku v Pacifiku a kde se vesele promichali s mistni populaci. Byli obazalovani z pohlavniho zneuzivani deti. Na ostrove se soulozilo, tusim ze od trinacti. Problem je ten, ze k soudu prisly vypovidat mistni zeny. A predstav si, ze zadnymi traumaty ze zneuzivani netrpely. A takovych prikladu je skutecne mnoho. Je to nase civilizace, ktera chrani deti pred sexem a ty, kdyz ho pak zaziji, tak maji, prave kvuli te civilizaci, trauma na cely zivot. Jak se ukazuje, poskozeni zpusobene pusobenim sexuality na dospivajici, je spise problem dane kultury, nez ze by bylo univerzalne sdileno v celem lidskem rodu. A odsud lze snadno dospet logickou cestou, ze pokud skutecne detabuizujeme sexualitu, pokud zmenime nas kulturni ramec, zmizi take mnoho traumat. A to je mnohem fundamentalnejsi otazka, nez od kolika detam dovolit koukat na porno.
ocapek@gmail.com (20.9.2006 14:34)
Jasne, proc ne klipy Madony? ...ehmm, no treba protoze jsou sice libive, ale pomerne tupe, odvozene. Cely text mi trochu prijde jako blabol: jaka "pornograficka struktura"? Nevim, porno je zpravidla strihano dost tupe a jen prebira jine postupy (jenze na tom necitim nic pohorsujiciho). Opravdu je znama poucka znama? Lze vubec nerjak dokazat pravdivost toho, co autor tvrdi? Reklama skutecne muze byt zalozena na opakovani, ale u porna to neplati - tzn. porno se snazi situace variovat, to ze se opakuje neni zamerem, ale vysledkem omezenosti poctu variant pohlavniho styku.
"uz nikdo neni tak nevinny, aby nemohl videt pohlavni styk" - kurna Fila, vy koukam obsahnete cele vedeni lidstva... ja si treba myslim s tema omezenyma znalostma psychologie, ze rodice maji pravo pozadovat (a je to i v souladu s vyvojovou psychologii), ochranu deti pred pornografii. Sledovanim orgii ve trinacti vede k stastnemu zivotu? Jeezis marja, voni skoncili jak intelektualskej frikulin.
Rekneme, ze v poslednim rocniku na zakladni skole, nebo na skole stredni, uz nikdo neni tak nevinny, aby nemohl videt pohlavni styk. To uz pak jenom zavirame oci pred tim, jaky je svet okolo nas.
Školákům? To snad ne, a to především proto, že ne všichni, respektive rodiče všech, si to přejí.
POSLEDNÍ ČÍSLO
#148
srpen 2023
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Editorial 146 / Výbuchy v českém filmu
Momentální fascinace a králičí nory / Editorial 145
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
Film jako písek na pláži / Editorial 139
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Vejdi do prázdna / ...a přesyť se silnými podněty
Editorial č.68 / Autorství pohřbívané i zmrvýchvstalé
Prorok / Žánr a mystika převlečené do hávu realismu
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #47, srpen 2006
Z obsahu tištěného čísla:
Zákon o kinematografii / Úvod k tématu (Zdeněk Holý, téma)
Děkujeme, že kouříte (Lenka Křesťanová, kritika)
Žena ve vodě / Jak zachránit příběh (Helena Bendová, kritika)
Kráska v nesnázích / Hřebejkova třetí cesta (Oto Horák, kritika)
Michael Bay (Jan Hanzlík, profil)
Zítra nehrajeme! / Veselá rapsodie (Edita Langpaulová, kritika)