Investiční pobídky pro filmový průmysl / Proč podporovat filmový průmysl?

1. 8. 2006 / Radomír Dočekal
téma

Vlády na celém světě chápou význam různorodých přínosů plynoucí z filmové produkce. Filmový průmysl samozřejmě poskytuje kulturní a umělecký přínos. Má však také svůj ekonomický význam. Prostředky vynakládané na výrobu filmů poskytují pracovní příležitosti a mají vliv na růst kvalifikace a produktivity dané země.

Filmový průmysl poskytuje celou škálu přínosů:

Kulturní přínos - Film jako kulturní produkt představuje univerzální a snadno divácky přístupný prostředek pro reprezentaci a sdílení určité kultury a národní identity. Rozmanitost filmových forem zajišťuje publiku bohatší a rozmanitější kulturní nabídku.

Obecný ekonomický přínos - Ekonomický dopad se neomezuje pouze na přímo vynaložené prostředky, ale vztahuje se rovněž na zaměstnanost a daně zaplacené společnostmi v celém dodavatelském řetězci.

Propojení s dalšími politicko-strategickými programy - Se stále rostoucím počtem zemí, které mohou konkurovat nízkými výrobními náklady, je nezbytně nutné, aby se Evropa přeměnila na ekonomiku schopnou konkurence prostřednictvím znalostí, zejména v oblasti technologií a inovace. To se stalo základem "Lisabonského programu" Evropské Unie, který byl poprvé přijat Evropskou radou v roce 2000 a znovu spuštěn v roce 2005. Film i kreativní průmysl zapadá do politiky znalostní ekonomiky .

Exportní příležitosti - Filmová distribuce je vpravdě globální záležitostí. Česká republika je v záviděníhodném postavení pro svoji schopnost exportovat film dvěma způsoby:

• export produkčních služeb zahraničním produkčním společnostem, které sem přicházejí natočit svůj film;

• export českého filmu pro exploataci na mezinárodním trhu prostřednictvím distribuce v kinech a všemi dalšími prostředky.

Zaměstnanost - Místní a zahraniční produkce přímo podporují zaměstnanost. Tvůrčí profese, finanční a technický personál, řemeslníci, specializované služby a postprodukční odborníci představují vysoce kvalifikované profese, které přinášejí značný příspěvek k hrubému domácímu produktu země.

Turistika - Česká republika se dostává do širokého povědomí jako místo, kde se natáčejí filmy. Tato forma propagace umožňuje zemi zvýšit počet návštěvníků. Ti mohou být motivováni řadou skutečností souvisejících s filmem a mimo jiné si mohou přát navštívit zemi, kde se natáčel určitý film.

Strategické možnosti podpory filmového průmyslu.

Většina rozvinutých zemí si uvědomuje přínos a nutnost podpory filmového průmyslu. Pouze v zemích, jako jsou USA nebo Indie, jejichž domácí trh je dostatečně velký, se větší intervence státu nepovažuje za nutnou. Přesto i ve Spojených Státech zavádí stále větší počet států investiční pobídky pro přilákání a udržení filmové produkce.

Dříve než se budeme věnovat samotným investičním pobídkám, bylo by vhodné vyjmenovat jednotlivé formy podpory filmového průmyslu využívané ve vyspělých zemích:

Filmové fondy - investice do určitých filmových projektů (Fond kinematografie)

Národní filmový orgán - zajišťuje koordinaci, strategii a podněty pro rozvoj filmového sektoru (V České republice neexistuje. V současné době jeho činnost, pouze propagaci českých filmů, zastupuje České filmové centrum zřízené soukromými subjekty.)

Investiční pobídky - automatické finanční podpory snižující reálné náklady producentů výroby filmu v dané zemi. (V České republice neexistují)

Filmové komise - poskytuje informace a rady filmovým tvůrcům, propaguje zemi jako produkční destinaci. (V České republice neexistuje. V současné době její činnost zastupuje Film Commission zřízená soukromými subjekty.)

Televize veřejné služby - stát povzbuzuje televize, aby investovaly do místní produkce. (V České republice tato povinnost pro ČT existuje ze zákona, ale její pravidla jsou nejasná.)

Výcvikové a vzdělávací strategie - zajišťují, aby kvalifikace sektoru byla v souladu s politicko-strategickými prioritami. (V České republice existuje dlouhá tradice filmového školství, další vzdělávací programy jsou však ojedinělé.)

Schémata rozvoje filmových společností - umožňují filmovým společnostem dlouhodobý rozvoj. (V České republice neexistují.)

Investiční pobídky pro filmové produkce

Cílem investičních pobídek je podpora domácí filmové produkce a přilákání zahraniční produkce. Zavedení investičních pobídek přináší zemi zvýšenou ekonomickou aktivitu. Řada států v Evropě již dosáhla legálního základu/1 pro tuto formu podpory filmového průmyslu. Zvýšená produkce filmů umožňuje a inspiruje uměleckou kreativitu místních tvůrců ve všech filmových formách a žánrech a pozitivně působí na kulturní identitu národa.

V průběhu několika uplynulých let se objevily různé typy investičních pobídek a přístup filmařů k veřejným financím je umožněn zavedením jednoho nebo kombinací obou následujících druhů investičních pobídek:

• Pobídky související s daněmi: daňové bonusy, investiční stimuly, zpětný pronájem.

• Pobídky související s náklady: kompenzace produkčních nákladů, slevy na náklady, na práci, výhodné dohody o pronájmu zařízení.

Daňové pobídky

Daňové pobídky jsou mechanismy, kdy je produkci poskytována podpora formou daňového zvýhodnění zapojením soukromého subjektu (společnost nebo osoba mimo filmový průmysl), který nemá podíl na právech k filmu, není tedy filmovou produkční společností. Jedná se o systém podobný daňové asignaci. Subjekt, který nemá podíl na právech (není produkční firmou), poskytuje za určitých podmínek část své daňové povinnosti (peněz) filmové produkční firmě jako kompenzaci jejích nákladů na výrobu filmu, zároveň si tuto částku může dát do nákladů, a tím si snižuje svou daňovou povinnost. Tento druh pobídek vznikl v USA v 80. letech minulého století. Za příklad mohou dále sloužit do dubna 2006 platící paragrafy 48, 42 ve Velké Británii, paragraf 481 v Irsku, německé mediální fondy a nový maďarský zákon. Tento mechanismus všeobecně znamená zrychlený odpis, který je k dispozici filmovým produkcím. Souběžně se přesouvá daňové zvýhodnění filmu na jiné soukromé subjekty se zdanitelným příjmem, a poskytuje jim tak "daňový štít".

Výhodou těchto systémů je skutečnost, že podpora filmového sektoru pochází ze snížených daní zaplacených jinými daňovými poplatníky mimo tento sektor a není přímou státní subvencí.

Například v Irsku podle paragrafu 481 daňového zákona mohou investoři odepisovat 88% z investice do filmů, které splňují požadavky na lokálně vynaložené prostředky, a to až do výše 15 milionů eur. Producent v důsledku toho může dosáhnout čistého přínosu ve výši přibližně 12% rozpočtu, maximálně cca dva miliony dolarů.

V roce 2003 zavedlo Maďarsko režim daňového pobídky s cílem podpořit maďarskou kinematografii a přilákat zahraniční produkce. Jedná se o komplexní systém poskytující filmové produkci až 20% místně (v Maďarsku) vynaložených prostředků.

Pobídky kompenzující náklady

Druhá kategorie fiskálních stimulů je strukturovaná tak, že existuje přímý vztah mezi filmovou produkcí a státem. Příklady jsou mimo jiné:

• Kompenzace produkčních nákladů ve výši 12,5% lokálně vynaložených prostředků, která existuje v Austrálii a na Novém Zélandě;

• Kanadský národní (federální) a regionální (provinční) daňový bonus na pracovní síly, který je vypočten jako procento z nákladů filmu vynaložených na pracovní sílu;

• Nový systém fiskálního stimulu, který je zaveden ve Velké Británii po vypršení platnosti paragrafů 42 a 48, kompenzující 20% a u nizkorozpočtových filmů až 25% nákladů utracených ve Velké Británii.

Ve všech těchto případech pochází platba přímo od státu na základě podání žádosti a jejího schválení. Tento druh systémů vyžaduje přímější státní správu, není však spojen s jednotlivci nebo se společnostmi, které se snaží snížit své daňové zatížení ve prospěch filmu.

Rozdíl mezi těmito dvěma metodami - daňovými pobídkami a pobídkami kompenzující náklady - je v mnoha ohledech podstatnější pro zemi, která tuto pobídku poskytuje, než pro produkci samotnou. V obou případech jsou pro produkci klíčovými faktory jistota, předvídatelnost a mechanismus začlenění stimulu do splátkového kalendáře výroby filmu.

(Autor je výkonný ředitel Asociace producentů v audiovizi)

  • Poznámky:
  • 1) Podle směrnic "Evropské komise pro státní pomoc" je povolení státní podpory pro filmový průmysl dostupné mnoha způsoby. Pro filmovou produkci je typickým způsobem vyplnění oznámení podle "Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru pro regiony o jistých právních aspektech ve vztahu ke kinematografickým a jiným audiovizuálním dílům" – také známé jako Směrnice pro podporu filmu (Film Aid Guidelines). Státní podpora průmyslu je v EU striktně omezená, filmový průmysl je díky svému kulturnímu rozměru výjimkou.
Zpět

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Zákon o kinematografii

47 / srpen 2006
Více